Brzda překotného růstu mezd a nemalý podíl na tvorbě hrubého domácího produktu USA. To jsou pozitivní dopady , které mají na americkou ekonomiku ilegální přistěhovalci. Přibližně šest milionů nelegálních pracovníků převážně z Mexika a dalších středoamerických zemí žije v současné době ve Spojených státech amerických. Do této "země zaslíbené" přišli, aby zlepšili svou katastrofální životní úroveň a mohli uživit své rodiny doma. Přestože jejich platy jsou v převážné většině případů nižší, než činí minimální mzda ve Spojených státech, stále si vydělají mnohem více než ve své rodné vlasti. Skrývají se před úřady, často žijí ve špatných podmínkách a riskují při ilegálních přechodech hranic. Toto riziko se jim ale stále ekonomicky
vyplácí.Mexičané suverénně vedou
Z jejich práce ovšem těží i sama ekonomika Spojených států. Odpůrci ilegálních přistěhovalců sice argumentují tím, že tito "černí pracovníci" neodvádějí daně a berou pracovní příležitosti Američanům; na druhé straně musel ale třeba i šéf americké centrální banky Alan Greenspan připustit, že hrají důležitou úlohu v boji s inflací jsou totiž ochotni vzít i hůře placenou práci a zmenšují zaměstnanecké tlaky na růst mezd. Šéf Fedu dokonce prohlásil, že pokud si chce Amerika udržet současný ekonomický růst, bude muset zmírnit svá imigrační pravidla.
Ilegální přistěhovalci se významnou měrou podílejí na tvorbě amerického domácího produktu. Přesná čísla sice nebyla zveřejněna, jedna ze studií, které se tímto tématem okrajově zabývaly, ale tvrdí, že v případě, kdy by byli vyhoštěni všichni ilegální pracovníci v zemědělství, došlo by kupříkladu ke zvýšení amerických cen ovoce a zeleniny o šest procent.
V americkém zemědělství pracují podle hrubých odhadů celkem čtyři miliony lidí, z nich asi 600 000 načerno. Jen v Kalifornii, kde žije celkem čtyřicet procent všech nelegálních přistěhovalců, pracuje v zemědělství ať již legálně či nelegálně celkem čtyři sta tisíc rodilých Mexičanů. Ti vyprodukují ročně obrat ve výši přes dvacet miliard dolarů.
Poláci jsou v první desítce
Právě "černých pracovníků" mexického původu je ve Spojených státech zdaleka nejvíce, téměř tři miliony. Navíc počet Mexičanů, kteří ilegálně přicházejí do USA hledat práci, stále roste. Souvisí to zejména s mexickou finanční krizí v letech 19941995, kdy došlo k prudké devalvaci místní měny pesa. Mexická ekonomika se tak ocitla v největší recesi za posledních padesát let. Odborníci přitom tvrdí, že k obrovským sociálním otřesům v zemi nedošlo právě díky tomu, že v
elké množství Mexičanů sehnalo práci v USA.Ekonomická situace Mexika se od té doby zlepšuje, stále však v zemi chybí dostatek pracovních míst a minimální mzda je o 15 procent nižší než před krizí. Průměrný Mexičan si v současné době vydělá asi tři a půl amerického dolaru za den. Přestože ilegální pracovníci v Americe dostávají méně než stanovenou minimální mzdu (těsně nad pět dolarů na hodinu), mohou si zde vydělat i několikanásobně více než doma v Mexiku.
Ve Spojených státech pracují samozřejmě nejvíce ilegální pracovníci z okolních zemí, převážně ze Střední Ameriky. Do první desítky států, z nichž přijíždí načerno pracovat do USA nejvíce lidí, se dostalo i Poláci. Jejich počet se sice částečně snížil, v Americe jich stále ale pracuje bez povolení asi 70
000. O práci načerno ve Spojených státech ví své i mnoho Čechů. Odjet do Americky "na zkušenou na pár měsíců" se po roce 1989 stalo téměř módní záležitostí. Podle odhadů odborníků jich v USA nyní pracuje okolo deseti tisíc: na stavbách, v restauracích, v rodinách jako pečovatelé o děti. I Češi se tak svým způsobem podílejí na zázračném růstu americké ekonomiky.
Zdroj: LN z 24. 2. 2000