Problémy státních bank postihly ekonomiku České republiky více než Polsko a Maďarsko

24.02.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Celou pětinu <!-- #1 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=1',243,420,'no')">HDP</a> vydal český stát na pomoc bankám

Celou pětinu vydal český stát na pomoc bankám. Maďarsko a Polsko přišlo toto "záchranné lano" na osminu celoroční produkce národního hospodářství.

Nejrozsáhlejší státní pomoc bankovnictví ve střední Evropě prodělala v posledních deseti letech Česká republika. Na stabilizaci a vyčištění bankovních domů od nesplácených půjček padlo zhruba tři sta miliard korun.

Tedy celá pětina všeho, co tuzemské hospodářství během roku vytvoří. V Maďarsku a Polsku, které jsou našimi největšími konkurenty na cestě do Evropské unie, to byla jen osmina hrubého domácího produktu. Problémy bank tak české hospodářství zasáhly daleko více než ve zbylých dvou postkomunistických zemích. Příčiny tohoto propastného rozdílu

jsou podle ekonomů dvě. "Především se české banky svými úvěry podílely na hospodářství daleko více než v Polsku a Maďarsku.

Jakýkoliv problém v podnikové sféře se okamžitě projevil v jejich hospodaření, a stát musel zasáhnout," tvrdí Martin Nejedlý, analytik Wood & Company. I proto český stát musel na likvidaci špatných pohledávek z minulosti a posílení kapitálu bank hned na začátku 90. let vydat přes sto miliard korun. V Polsku a Maďarsku to bylo daleko méně. Provázanost bank a podniků byla v Česku velmi s

ilná. Podniky se téměř stoprocentně spoléhaly na financování prostřednictvím bankovních úvěrů. Kapitálový trh jim, na rozdíl od Polska a Maďarska, nenabízel alternativu. Mnoho polských a maďarských firem bylo navíc díky větší ziskovosti schopno financovat svoji výrobu ze svých zdrojů.

Jako šnek

Druhou příčinou, proč státní pomoc bankám byla větší než v případě Maďarska a Polska, je pomalé řešení problémů bank. "V Polsku a Maďarsku se vše řešilo relativně rychle. Například maďarská vlna bankrotů, která zvedla podíl nesplácených úvěrů na 25 %, proběhla už před sedmi lety. U nás nic takového nebylo a problémy se nabalovaly efektem sněhové koule," vysvětluje Nejedlý. Smrtící síla této koule se ukázala hned v prvních letech recese, kdy se v bankách začaly kupi

t nesplácené úvěry.

Banky začaly své pohledávky vymáhat a právě v této chvíli přišlo překvapení v podobě pochybných a nedobytných zástav. "Ukázalo se, že zastavené nemovitosti byly několikanásobně nadhodnoceny. Kromě toho se k nim nemohly často vůbec dostat," tvrdí Nejedlý. Polostátní banky se dostaly do vážných problémů a stát musel pomoci. Samozřejmě za velmi drahé peníze.

Za mnohé může i odkládaná privatizace bank. "Maďarsko vše odbylo velmi rychle a dnes nemá problémy. V ČR dochází k privatizaci poměrně velmi pozdě," doplňuje ekonom Citibank Radek Malý. Odkládaná privatizace byla živnou půdou bankovního socialismu, kdy se dávaly miliardy na pochybné projekty. "Vydávání pochybných půjček je rozhodně jednou z hlavních příčin problémů bank," připomíná Malý

.

Přísnější politika

Mladí ekonomové z okruhu předsedy ODS Václava Klause tvrdí, že za problémy bank může především Česká národní banka. Ta prý nasadila příliš tvrdou měnovou politiku a přísnými opatřeními pro tvorbu rezerv. "To je zcela falešný argument. V Polsku a Maďarsku je politika centrální banky daleko přísnější a problémy s nesplácenými půjčkami tam nemají," odporuje Nejedlý. "Připsat vše na vrub ČNB je téměř nesmysl. Špatné úvěrování, odklad privatizace a špatné zákony se na krizi bankovnictví p

odepsaly daleko více," uzavírá Malý.

Zdroj: LN z 24. 2. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka