Americké domácnosti jsou nejbohatší

19.06.2015 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Kvalita života v zemích OECD je vysoká, v některých členských zemích však ještě vyšší. Životní úroveň mají průměrné domácnosti nejvyšší v USA, Lucembursku, Norsku a Švýcarsku. Jak si stojí průměrná česká domácnost?

Do určité měsíční částky jsou pro naprostou většinu občanů peníze hlavním motivem k práci. Teprve po dosažení této částky hrají roli i jiné faktory, např. seberealizace, pracovní náročnost, časová zaneprázdněnost. V nejnovější publikaci OECD "Better Life Index 2015" je životní úroveň lidí v členských zemích OECD porovnána i dle čistého příjmu domácností v paritě kupní síly. V tomto ukazateli jsou zohledněny i cenové rozdíly zboží a služeb.

Co tvoří čisté příjmy domácností?

Čistý příjem domácností tvoří mzdy ze závislé činnosti (zaměstnání), zisky ze samostatné výdělečné činnosti, státní dávky (všechny druhy důchodů, rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky), kapitálové zisky nebo příjmy z pronájmu. Čisté příjmy domácností jsou tak vyšší než průměrná mzda v dané zemi.

Nerozhodují pouze ceny, ale i ceny zboží a služeb

V přiložené tabulce máme uvedeny průměrné čisté roční příjmy domácností v členských zemích OECD v paritě kupní síly (PPP dolarech), které zohledňují i cenové odlišnosti v jednotlivých zemích a rozdílné daňové zatížení. Z tohoto důvodu jsou rozdíly v příjmech domácností v paritě kupní síly menší než při porovnávání hrubých mezd. V zemích s nižšími mzdami jsou totiž citelně nižší životní náklady. Bydlení, zboží a služby stojí méně.

Američané jsou nejbohatší

Průměrný čistý příjem domácností je dle údajů OECD z členských zemí OECD nejvyšší v paritě kupní síly v USA (41 355 $). Spojené státy Americké jsou dle mnoha ekonomických hledisek považovány za nejvyspělejší zemi světa. Americké společnosti jsou celosvětově úspěšné, velmi výkonné a inovativní. Pro národní americkou ekonomiku je charakteristická vysoká produktivita práce. Nejvíce největších a nejsilnějších společností světa pochází právě z USA, jak vyplývá ze studie Forbes Global 2000. Na ekonomické prosperitě profitují i domácnosti zvyšující se životní úrovní.

  • Dalšími zeměmi s průměrným ročním čistým příjmem domácností v paritě kupní síly nad 30 tisíc dolarů jsou: Lucembursku (38 951 $), Norsko (33 492 $), Švýcarsko (33 491 $), Austrálie (31 588 $), Německo (31 252 $) a Rakousko (31 173 $).
  • Příjem v Česku (18 404 $) je nejvyšší z východní Evropy, v posledních letech klesá rozdíl mezi průměrným čistým příjmem v paritě kupní síly v Česku a např. v Řecku, Portugalsku nebo Španělsku.
  • Nejnižší čisté příjmy domácností v paritě kupní síly jsou z členských zemí OECD v Mexiku (13 085 $), Turecku (14 095 $), Chile (14 533 $), Estonsku (15 167 $) a Maďarsku (15 442 $).

Které domácnosti si nejvíce polepšily?

Při meziročním porovnání si nejvíce v průměru polepšily domácnosti v Polsku (o 9,97 %), Novém Zélandu (o 9,38 %), Lucembursku (o 9,31 %), Švýcarsku (o 8,93 %), Nizozemí (o 8,53 %) a Izraeli (o 8,17 %). Rovněž Česko patří mezi země s růstem nad 5% hranicí, konkrétně si domácnosti v průměru v paritě kupní síly polepšily o 6,62 %.

Průměrný roční čistý příjem domácnosti

(v zemích OECD, v PPP dolarech)

Země Čistý příjem (PPS) Země Čistý příjem (PPS)

USA

41 355

Island

23 965

Lucembursko

38 951

Irsko

23 917

Norsko

33 492

Nový Zéland

23 815

Švýcarsko

33 491

Španělsko

22 477

Austrálie

31 588

Izrael

22 104

Německo

31 252

Portugalsko

20 086

Rakousko

31 173

Korea

19 510

Kanada

29 365

Slovinsko

19 326

Švédsko

29 185

Řecko

18 575

Francie

28 799

Česko

18 404

Belgie

28 307

Polsko

17 852

Finsko

27 927

Slovensko

17 503

Nizozemí

27 888

Maďarsko

15 442

Velká Británie

27 029

Estonsko

15 167

Dánsko

26 491

Chile

14 533

Japonsko

26 111

Turecko

14 095

Itálie

25 166

Mexiko

13 085

Pramen: OECD: Better Life Index, Income (2015)

Štítky:

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU