Členské země OECD mají společné, že příjmové nůžky se neustále rozevírají, neboť nejvíce stoupají příjmy desetiny hodnocených zaměstnanců a občanům s vysokými příjmy z kapitálových transakcí. Naproti tomu příjmy domácností s nízkými příjmy téměř nestoupají. Rozdíl v životní úrovni mezi pětinou domácností s nejvyššími příjmy a pětinou domácností s nejnižšími příjmy se rok od roku nepatrně zvyšuje.
Severské země blahobytu
Nejnižší příjmové rozdíly ze zemí OECD jsou v severských zemích (Islandu, Dánsku, Norsku, Finsku a Švédsku) a ve východoevropských zemích (Česku, Slovinsku a Slovensku). Severské země jsou charakterizovány jako země blahobytu s velkou mírou přerozdělování rozpočtových zdrojů a vysoce progresivním zdaněním. Všechny státní dávky jsou v porovnání s ostatními zeměmi OECD velmi vysoké. Rozdíly v životní úrovní domácností jsou tedy v těchto zemích nižší než ve většině členských zemí OECD.
Porovnání životní úrovně bohatých a chudých v Česku
V přiložené tabulce máme uvedeno, kolikrát je příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy v členských zemích OECD. V paritě kupní síly činí příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy v Česku 32 707 (PPP dolarů), zatímco příjem pětiny domácnosti s nejnižšími příjmy potom 8 954 (PPP dolarů), příjem pětiny domácností s nejvyššími příjmy je tak 3,65krát vyšší než příjem pětiny domácností s nejnižšími příjmy. Nižší rozdíly v příjmech domácnostech než v Česku jsou z členských zemí OECD pouze na Islandu (3,58krát), v Dánsku (3,59krát) a ve Slovinsku (3,61krát).
Mexiko a Chile - příjmové rozdíly jsou značné
Nejvyšší rozdíly v životní úrovni z členských zemí OECD jsou v Chile a Mexiku, kde příjem pětiny nejbohatších domácností je více než 13krát vyšší než příjem pětiny nejchudších domácností. Ekonomiky Chile a Mexika jsou přitom na vzestupu. Obě země jsou pro investory velmi atraktivní a nabízí i výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Mexiko i Chile patří mezi nejbezpečnější země regionu pro případné zahraniční investice, jsou politicky stabilní, pracovní síla je levná a navíc mohou zahraniční investoři využít výhodné geografické polohy. Dlouhodobým problémem obou zemí je však velký počet obyvatel žijící v chudobě a velké příjmové rozdíly.
Sociální stabilita v Evropě
V členských zemích Evropské unie jsou příjmové rozdíly nižší než v mimoevropských zemích. Důvodem je propracovaná záchranná sociální síť. Státní dávky (např. důchody, nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti) jsou výrazně vyšší než v mimoevropských zemích OECD. Současně je vyšší v porovnání s průměrnou mzdou i minimální mzda. Např. v Lucembursku je v roce 2015 minimální mzda 1 923 euro (52 966 Kč), což je jeden z důvodů, proč jsou příjmové rozdíly v Lucembursku nízké.
Příjmové rozdíly mezi bohatými a chudými domácnostmi v OECD
Země | Kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácností oproti pětině nejchudších | Země | Kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácností oproti pětině nejchudších |
---|---|---|---|
Mexiko |
13,66 |
Irsko |
4,67 |
Chile |
13,02 |
Francie |
4,67 |
Turecko |
8,40 |
Maďarsko |
4,53 |
USA |
8,19 |
Německo |
4,43 |
Izrael |
7,43 |
Švýcarsko |
4,42 |
Španělsko |
6,69 |
Rakousko |
4,36 |
Řecko |
6,29 |
Švédsko |
4,14 |
Japonsko |
6,19 |
Nizozemí |
4,14 |
Portugalsko |
5,79 |
Lucembursko |
4,05 |
Velká Británie |
5,59 |
Belgie |
4,02 |
Itálie |
5,56 |
Slovensko |
3,89 |
Korea |
5,54 |
Finsko |
3,74 |
Estonsko |
5,44 |
Norsko |
3,73 |
Austrálie |
5,43 |
Česko |
3,65 |
Nový Zéland |
5,19 |
Slovinsko |
3,61 |
Kanada |
5,17 |
Dánsko |
3,59 |
Polsko |
4,84 |
Island |
3,58 |
Pramen: OECD: Better Life Index, Income (2015)