Třebaže Evropská unie zdůrazňuje postupné sjednocování všech ustanovení v ekonomické sféře, v každodenní praxi zůstávají mezi jednotlivými zeměmi stále ještě velké rozdíly. Více než 1200 francouzských podniků uznalo v posledních několika letech za vhodné překročit kanál La Manche a přestěhovat se do Velké Británie, kde v současné době pracuje již 150 tisíc francouzských státních příslušníků. Důvody jsou prosté, daňové zatížení a příspěvky na sociální pojištění jsou v Británii pod
statně nižší. Mnohem jednodušší tu jsou také formality týkající se daňové problematiky a jednání s úřady. Podle pařížského listu Le Figaro prý jako pohádka působí na francouzské podnikatele skutečnost, že v případě, že stát vrací podnikům daň z přidané hodnoty, musí tak učinit do čtyř týdnů, jinak se musí písemně omluvit a zaplatit úroky.Do Británie směřuje v poslední době také zvýšený počet francouzských absolventů škol, kteří tu vedle profesního uplatnění nacházejí i vyšší příjmy v důsledku rozdílu daňového a sociálního systému. Stejně tak náklady na pracovní sílu jsou rozdílné. Tak například z hrubého platu ve výši 10 tisíc franků platí ve Francii zaměstnavatel na sociální příspěvky čtyři a zaměstnanec dva tisíce, v Británii pak zaměstnavatel odevzdá do
fondu sociálního pojištění v přepočtu pouze jeden tisíc franků a zaměstnanec rovněž tisíc. Markantní je příklad z automobilové formule 1. Francouzská automobilová stáj, kterou vlastní bývalý mistr světa v této kategorii Alain Prost, má se 105 zaměstnanci stejné mzdové náklady jako britský Benetton, který však zaměstnává 240 osob.Francouzští ekonomové vyzdvihují v této souvislosti fakt, že v loňském roce směřovalo 30 procent zahraničních investic do evropských zemí právě do Británie, zatímco Francie jich přijala jen 18 procent. Zahraniční investice pak umožnily vytvoření 48 tisíc pracovních míst v Británii proti 16 tisícům ve Francii. A v podnikatelských kruzích v Londýně se s úsměvnou nadsázkou tvrdí, že právě v důsledku těchto disproporcí jsme svědky dal
ší velké emigrační vlny z Francie na druhou stranu kanálu La Manche od revoluce v roce 1789.Zdroj: HN z 25. 2. 2000