Oživená privatizace se stává magnetem pro investory. Jejich zájem zvýšil loni hodnoty akcií o 350 procent.
Světová banka označuje tureckou ekonomiku za jednu z nejnadějnějších v regionu. Také zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Swab vidí v Turecku vycházející hvězdu, z níž se stává most mezi Evropou, Středním východem a střední Asií. Optimismus však nevyvolávají ani tak hospodářské výsledky loňského roku, na nichž se podepsala doznívající ruská krize, jako spíše snaha ankarské vlády nekompromisně prosazovat "stabilizační program 2000". Ten byl dohodnut s Mezinárodním měnovým fondem s cílem dosáhnout v letošním roce 5,6 procentního růstu hrubého domácího produktu (HDP), stabilizovat státní deficit, který stoupnul ze 7,7 procenta na loňských 12,6 procenta a snížit veřejný dluh, jenž se vyšplhal ze 48,5 procenta na 60,1 procenta HDP.S konsolidací veřejných financí začala vláda premiéra Ecevita již v létě loňského roku. K odlehčení státního rozpočtu tak měly přispět změny ve státním sociálním pojištění, zvýšení důchodového věku z 58 na 60 let, přechod od systému státního penzijního a zdravotního pojištění na soukromé fondy a nakonec omezení subvencí do agrárního sektoru, představující až osm procent HD
P. Druhým zásadním úkolem je potlačení vysoké inflace, jejíž průměr se v 90. letech udržoval na 80 procentech. Podle expertky z Deutsche Bank Research v Londýně Laury Papi má však Turecko dobré předpoklady snížit míru inflace až na 30 procent. Riziko ovšem představují tarifní jednání a silná turecká lira, kterou v tomto roce čeká 20procentní devalvace.Pro investory je významná zpráva, že Turecko chce své státní finance v příštích letech opřít o výtěžky z obnoveného privatizačního procesu. Podle předsedy Tureckého úřadu pro privatizaci Ugura Bayara dojde jen letos k odstátnění 28 podniků. Příjmy z něho by měly dosáhnout 5,2 miliardy USD. Do roku 2002 mají výnosy činit 18 miliard USD, přičemž na telekomunikační a energetický sektor připadá asi čtvrtina. Za n
ejlukrativnější podniky jsou podle týdeníku Trend považovány Türk Telecom, ocelárna Erdemir a petrochemický gigant Petkim, ale také plynárny či letecká společnost Turkish Airlines. Již nyní svůj zájem avizovala řada potenciálních investorů, švédský Ericsson, americký chemický koncern Du Pont, ba dokonce řecké firmy.Mimo to nabízí Turecko další lukrativní zakázku: nákup nejméně 260 a možná dokonce 1000 tanků. Pro vítěze příštího tendru by to znamenalo kontrakt za nejméně osm miliard USD. Ucházet se o ni chtějí firmy z Německa, Francie, Ukrajiny a Spojených států.
Zdroj: HN z 28. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
