Volební vítězství reformátorů položilo základ k rozsáhlým změnám. Teherán se chce soustředit na modernizaci ekonomiky. Hospodářský rozvoj Íránu brzdí především tuhá etatizace, archaické zákonodárství a v neposlední řadě všudypřítomná korupce. Především ale naprosto není schopen nabídnout profesní uplatnění asi osmi stům tisícům mladých lidí. Je to vlastně časovaná demografická bomba v zemi, kde se počet obyvatel za posledních dvacet let zdvojnásobil, ze 3
2 miliónů před revolucí stoupl na nynějších 65 miliónů.Západní pozorovatelé soudí, že bez nutných reforem v hospodářské sféře spěje režim k sociální revoluci. Růst cen ropy na světových trzích přináší sice určité uvolnění, neboť přes 80 procent devizových příjmů Íránu pochází z tohoto zdroje, ovšem tím se nikterak neulehčilo bolavému místu íránské ekonomického života, kterým je nezaměstnanost. Oficiálně je bez práce asi 16 procent aktivního obyvatelstva, ale v řadě oblastí postihuje nezaměstnanost přes 30
procent lidí. A na tutéž úroveň vystoupal podíl mladých lidí bez práce.Inflace se oficiálně pohybuje kolem 18 procent, ve skutečnosti však se blíží 40 procentům. Zahraniční zadlužení pak stouplo již na 22 miliard dolarů Prezident Chatámí přišel s pětiletým hospodářským plánem na léta 2000-2005. Má se skoncovat s letitými státními monopoly u cukru, čaje, tabáku, ale také u telekomunikací a železnic. Plán počítá s ročním ekonomickým růstem ve výši šesti procent a s navýšením státních příjmů o téměř 20 pro
cent.Vítězství reformátorů povzbudilo zájem zahraničních investorů, zatím však podle platné ústavy nesmí zahraniční kapitál plně vlastnit společnosti operující v obchodní sféře, v průmyslu, zemědělství či v dolech. Reformátoři však již dali na vědomí, že ústavu bude nutno změnit a otevřít ekonomiku zahraničním zájemcům. V první řadě se jedná o tři milióny íránských emigrantů, kteří mají dostatečný kapitál a vědomosti o specifických rysech íránské ekonomiky.
Zdroj: HN z 28. 2. 2000