Nemoc v ochranné lhůtě a pojistné

19.08.2015 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Někteří zaměstnanci onemocní po skončení pracovního poměru. Kdy mají nárok na nemocenskou a kdy již nikoliv? Jak je tato doba hodnocena pro důchod a kdo platí zdravotní pojištění?

V praxi dochází k situaci, že je ukončen pracovní poměr a teprve po skončení pracovního poměru zaměstnanec onemocní nebo má zdravotní problémy. Zdali vzniká nárok na nemocenskou či nikoliv, to závisí na termínu nástupu na nemocenskou. Jestliže se na nemocenskou nastoupí v 7denní ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru, potom vzniká nárok na nemocenskou. Po uplynutí ochranné lhůty již nárok na nemocenskou z bývalého zaměstnání nevzniká. Když je zaměstnanec v pracovní neschopnosti vzniklé z titulu ochranné lhůty a ještě se neregistroval na úřadu práce, tak se může registrovat na úřadu práce až po skončení nemocenské.

Nemocenská náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti

V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy, kterou vyplácí od 4. dne pracovní neschopnosti zaměstnavatel. Náhradu mzdy však vyplácí zaměstnavatel pouze za dobu trvání pracovního poměru. Po skončení pracovního poměru nárok na náhradu mzdy nevzniká. Při onemocnění v ochranné lhůtě je tedy možné čerpat nemocenskou, která se vypočítá z rozhodného příjmu v předchozím zaměstnání, ale náhrada mzdy nenáleží. Finančně zajištěn je tedy bývalý zaměstnanec až od 15. dne pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti se nelze registrovat na úřadu práce.

Delší nemoc a důchod

Když je zaměstnanec nemocný během trvání pracovního poměru, tak se mu tato doba hodnotí pro důchodové účely jako zaměstnání. Hodnotí se však i doba pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě? Ano, tato doba se hodnotí pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Do doby pojištění pro důchodové účely se hodnotí nejenom odpracované roky, ale rovněž náhradní doby pojištění, kdy není z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění, a přesto se tato doba započítává pro důchodové účely. Mezi náhradní doby pojištění přitom patří i doba dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, vzniklé v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě. Náhradní doba pojištění získaná od 1. ledna 2010 se pro nárok na starobní důchod i pro výši důchodu hodnotí z 80 %, což znamená, že 100 dní se započítá jako 80 dní.

Jak je to s platbou zdravotního pojištění?

Za zaměstnance platí zdravotní pojištění stát, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) si platí zdravotní pojištění samy a za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Po skončení pracovního poměru již není splněna podmínka zaměstnání. Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát, jak je to však v případě, že k pracovní neschopnosti dojde před evidencí na úřadu práce? Stát platí zdravotní pojištění i za příjemce nemocenského pojištění po skončení zaměstnaneckého poměru. Příslušné zdravotní pojišťovně je nutné tuto skutečnost oznámit, aby byl u zdravotní pojišťovny vyřešen pojistný vztah. V praxi je situace taková, že kdo není v počítačovém systému zdravotní pojišťovny veden jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec, ten je automaticky veden jako OBZP s povinností placení měsíčního zdravotního pojištění ve výši 1 242 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč). Proto je nutné pobírání nemocenské po skončení zaměstnaneckého poměru příslušné zdravotní pojišťovně včas oznámit na předepsaném formuláři.

Jak je nemocenská vysoká?

Výše nemocenské závisí na dosahovaném příjmu, ze kterého bylo placeno sociální pojištění v předchozích 12 kalendářních měsících. Základním vstupním údajem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem. Denní vyměřovací základ se přitom redukuje. V roce 2015 se do částky 888 Kč započítává z 90 %, z částek v rozmezí 888 Kč až 1 331 Kč z 60 % a z částky v rozmezí 1 331 Kč do 2 662 Kč se započítává z 30 %. Denní vyměřovací základ nad 2 662 Kč již nemá vliv na výši nemocenské. Nemocenská následně činí 60 % z redukovaného vyměřovacího základu. Výše nemocenské je tedy omezena shora. Maximální měsíční nemocenská za 30 dní pracovní neschopnosti (od 15. dne pracovní neschopnosti) činí v letošním roce 26 370 Kč. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočítanou nemocenskou v závislosti na dosažené průměrné hrubé měsíční mzdě. Nemocenská se počítá z příjmu před zdaněním.

Měsíční nemocenská dle příjmu v roce 2015 (za měsíc od 15. dne pracovní neschopnosti)

Průměrná měsíční

mzda

Nemocenská

za 30 dní

Průměrná měsíční

mzda

Nemocenská

za 30 dní

11 000 Kč

5 880 Kč

30 000 Kč

15 480 Kč

14 000 Kč

7 470 Kč

35 000 Kč

17 250 Kč

17 000 Kč

9 090 Kč

40 000 Kč

19 020 Kč

20 000 Kč

10 680 Kč

45 000 Kč

19 980 Kč

23 000 Kč

12 270 Kč

50 000 Kč

20 880 Kč

26 000 Kč

13 860 Kč

80 000 Kč

26 190 Kč

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 23 krát

Články ze sekce: DANĚ