Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně neplatí z odměny sociální pojištění a zdravotní pojištění. Povinné pojistné neplatí ani zaměstnavatel. Zdali se odvádí v takovém případě z odměny 15% srážková daň z příjmu, to závisí na tom, zdali je podepsáno prohlášení k dani či nikoliv. Na základě podepsaného prohlášení k dani je možné uplatnit měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč a případně další daňové slevy (např. na studenta). Prohlášení k dani je možné mít podepsáno na daný měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanec, který podepíše u svého zaměstnavatele prohlášení k dani a jeho měsíční odměna z dohody o provedení práce je 10 000 Kč a méně, obdrží na svůj bankovní účet stejně vysokou odměnu, neplatí tedy vůbec žádné daně.
Při práci na dohodu o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění, když je měsíční odměna nižší než 2 500 Kč.
Kdy není vyřešen pojistný vztah u zdravotní pojišťovny?
Pro účely placení zdravotního pojištění jsou za zaměstnance považováni občané mající měsíční odměnu z dohody o provedení práce vyšší než 10 000 Kč. Jestliže je tedy měsíční odměna nižší, tak zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a zaměstnanec nemá z titulu dohody o provedení práce vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance pouze za měsíce, kdy je jeho měsíční odměna nad uvedený limit.
Praktický příklad
Paní Nováková pracuje pouze na základě dohody o provedení práce pro svého zaměstnavatele firmu XY. V měsíci červenci měla paní Nováková měsíční odměnu 9 500 Kč, v měsíci srpnu 11 000 Kč a v měsíci září bude mít paní Nováková měsíční odměnu 9 700 Kč. Mzdová účetní firmy XY přihlásí paní Novákovou jako zaměstnankyni u její zdravotní pojišťovny od srpna, od září ji zase odhlásí. Paní Nováková bude mít vyřešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny pouze v měsíci srpnu. V červenci a září nikoliv. Protože paní Nováková v měsíci červenci nebude pro účely placení zdravotního pojištění zaměstnankyní, OSVČ ani státním pojištěncem (např. studentem, penzistou, ženou na rodičovské dovolené), tak bude v registru své zdravotní pojišťovny vedena paní Nováková jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Za měsíce červenec a září bude muset paní Nováková své zdravotní pojišťovně zaplatit 1 242 Kč (13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč). Platbu na zdravotním pojištění za daný měsíc bude muset paní Nováková zaslat vždy do 8. dne následujícího měsíce.
Zaměstnanci druhé prohlášení k dani nepodepíší
Přivýdělek na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do limitu je výhodný pro zaměstnance nebo živnostníky, neboť mají vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. I když je tedy měsíční odměna do limitu, tak nejsou vedeni v počítačovém systému své zdravotní pojišťovny jako OBZP. Zaměstnanci pracující na standardní pracovní smlouvu musí pamatovat na to, že prohlášení k dani mají podepsáno již u svého hlavního zaměstnavatele a pro přivýdělek na základě dohody o provedení práce již prohlášení k dani podepsat nemohou. Z měsíční odměny je jim tedy sražena zaměstnavatelem 15% srážková daň z příjmu.
Praktický příklad
Pan Dvořák pracuje na základně smlouvy na dobu neurčitou s měsíční hrubou mzdou 25 000 Kč. Současně si pan Dvořák v srpnu a září přivydělá na základě dohody o provedení práce pro firmu XY. Měsíční odměna bude v obou měsících stejná, a sice 9 500 Kč. Jak vysoká bude čistá odměna z dohody na účet? Pan Dvořák má již podepsáno prohlášení k dani u svého hlavního zaměstnavatele.
Z hrubé odměny 9 500 Kč bude panu Dvořákovi odvedena 15% srážková daň ve výši 1 425 Kč (9 500 Kč x 15 %). Čistá odměna zaslaná na účet tedy bude 8 075 Kč (9 500 Kč - 1 425 Kč).
Kdo je státním pojištěncem?
Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Jestliže si tito občané přivydělávají na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti do limitu, tak mají vyřešen svůj pojistný vztah. Zdravotní pojištění v takovém případě z dohody neplatí a ani zdravotní pojištění neplatí jako samoplátci. Kteří státní pojištěnci si v praxi nejčastěji přivydělávají na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Studenti, důchodci (invalidní i starobní), příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby celodenně pečující o jedno dítě do sedmi let nebo nejméně o dvě děti do 15 let nebo předdůchodci.