Během roku je zaměstnanci z hrubé mzdy srážena jeho zaměstnavatelem záloha na dani z příjmu fyzických osob. Daňová povinnost za celý rok se následně vyřídí formou ročního zúčtování daně, které provede zaměstnavatel. Zaměstnanec však musí o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele požádat a současně musí mít podepsáno prohlášení k dani. Na základě ročního zúčtování daně nemůže vzniknout daňový nedoplatek, proto je vhodné o ně zaměstnavatele požádat. „Během roku nelze při výpočtu čisté mzdy uplatnit například slevu na manželku, odpočet úroků z úvěru na bydlení, odpočet životního pojištění nebo odpočet penzijního připojištění. Při jejich uplatnění v ročním zúčtování daně vznikne nárok na daňový přeplatek,“vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Dva pracovní poměry
Zaměstnanci mohou mít během roku souběžně dva pracovní poměry. Je-li ovšem z obou pracovních poměrů srážena zálohová daň z příjmu, pak nelze roční daňovou povinnost vyřídit formou ročního zúčtování daně. Je tedy nutné podat daňové přiznání. Při výpočtu čisté měsíční mzdy lze uplatnit kupříkladu poměrnou daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč, poměrnou slevu na studenta ve výši 335 Kč nebo měsíční daňové zvýhodnění na děti. Na první dítě je daňové zvýhodnění 1 117 Kč, na druhé 1 317 Kč a na třetí a každé další dítě 1 417 Kč. Aby mohl zaměstnanec tyto daňové slevy uplatnit, musí u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani. To může mít v každém měsíci podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.
Přivýdělek na dohodu o provedení práce
Zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr, kteří si přivydělávají na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč, mohou svého hlavního zaměstnavatele, u kterého mají podepsáno prohlášení k dani, požádat o provedení ročního zúčtování daně. „U měsíční odměny 10 000 Kč a méně je při nepodepsaném prohlášení k dani srážena 15% srážková daň a nikoliv záloha na dani,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Pokud ovšem odměna za práci na DPP přesáhne hranici 10 000 Kč za měsíc, je opět nutné odvádět zálohu na dani z příjmu a zaměstnanec si musí podat daňové přiznání k dani z příjmu.
Práce pouze po část roku
Někteří zaměstnanci pracují pouze po část roku, především v letních měsících. Jestliže mají u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani neboli „růžový formulář“, tak při výpočtu čisté mzdy uplatní poměrné daňové slevy za příslušné měsíce. Při ukončení pracovního poměru například na podzim je však vhodné požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování. Z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka za celý rok v souhrnné výši 24 840 Kč vznikne nárok na daňový přeplatek. Základní sleva na poplatníka se totiž poměrně nekrátí dle počtu měsíců. O provedení ročního zúčtování daně je nutné požádat posledního zaměstnavatele do 15. února 2016. Při práci během roku pro více zaměstnavatelů, pokud se práce nepřekrývala, je možné o roční zúčtování požádat pouze posledního zaměstnavatele. Tomu je přitom potřeba doručit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů a současně je nutné u všech zaměstnavatelů během roku včas podepsat prohlášení k dani. „Požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování za rok 2015 mohou i studenti pracující během prázdnin pouze pro jednoho zaměstnavatele. Pokud podepsali prohlášení k dani, vznikne jim nárok na daňový přeplatek,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Aby mohl vzniknout daňový přeplatek, musí být v některém měsíci zaplacena záloha na dani, při nulové daňové povinnosti z důvodu nízkého příjmu nárok na daňový přeplatek nevzniká.
Proč požádat zaměstnavatele o roční zúčtování?
Splňuje-li zaměstnanec zákonné podmínky pro provedení ročního zúčtování daně zaměstnavatelem, může se rozhodnout, zdali o něj zaměstnavatele požádá, nebo si raději sám podá daňové přiznání. Obě varianty mají své výhody a nevýhody. Výhodou při zpracování ročního zúčtování daně je skutečnost, že nemůže vzniknout daňový nedoplatek a že daň vypočítá a veškerou administrativu obstará zaměstnavatel. U obou variant je možné napravit některá opomenutí znamenající vyšší zaplacenou daň během roku (kupříkladu opožděné doručení rodného listu při narození dítěte mzdové účetní). Nevýhodou ročního zúčtování daně pro zaměstnance je skutečnost, že na všechno má méně času. Veškeré podklady pro uplatnění daňových slev a daňových odpočtů je nutné mzdové účetní doručit do 15. února. Zaměstnanci mající souběžně dva příjmy, ze kterých byla odvedena zálohová daň, nebo například s příjmy z pronájmu či samostatné výdělečné činnosti, však na výběr nemají a musejí podat daňové přiznání sami, a to do 1. dubna.
Zdroj: Mazars