Všichni občané s trvalým pobytem v Česku jsou zdravotně pojištěni u některé ze 7 zdravotních pojišťoven působících na trhu a musí platit zdravotní pojištění. Placení zdravotního pojištění je základní povinností každého pojištěnce. Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. V praxi se tedy nemůže stát, že by zaměstnanec nebo živnostník nemusel měsíčně platit zdravotní pojištění. Za zaměstnance vyřizuje všechny povinnosti ohledně placení zdravotního pojištění jeho zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné na hlavní činnost musí za rok vždy zaplatit zdravotní pojištění alespoň v minimální výši stanovené legislativou, i když mají velmi nízký zisk.
Státní pojištění nemusí zdravotní pojištění platit
V praxi může dojít k situaci, že má občan pravidelné příjmy a neplatí zdravotní pojištění. V těchto případech však musí být splněny současně dvě podmínky:
1) Musí se jednat o státního pojištěnce, za kterého platí zdravotní pojištění stát. Státními pojištěnci jsou např. studenti, příjemci rodičovského příspěvku, penzisté, předdůchodci.
2) Dosahovaný příjem musí být osvobozen od placení zdravotního pojištění. V některých případech se z příjmu platí pouze daň z příjmu fyzických osob a zdravotní pojištění nikoliv.
Jaké příjmy nepodléhají platbě zdravotního pojištění?
Zdravotní pojištění a daň z příjmu fyzických osob se neplatí vždy ze stejných příjmů. V některých případech příjem podléhá dani z příjmu fyzických osob, zdravotnímu pojištění však nikoliv. Pokud má tedy penzista, student nebo žena na rodičovské dovolené některý z těchto příjmů, tak vůbec neplatí zdravotní pojištění. Podívejme se na vybrané čtyři příklady:
Pracovní dohody
Jestliže je měsíční dohoda o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z měsíční odměny neplatí zdravotní pojištění. Ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec. Z dohody o pracovní činnosti se neplatí zdravotní pojištění, pokud je měsíční odměna 2 499 Kč a méně.
Prodej nemovitosti nebo movitých věcí
Aby se z příjmu z prodeje bytu nebo domu neplatila daň z příjmu fyzických osob, tak musí být dodržen časový test mezi nabytím nemovitosti a jejím prodejem. Zdravotní pojištění se však z prodeje nemovitosti neplatí nikdy. Stejná situace platí i při prodeji movitých věcí nebo pozemku.
Příjmy z prodeje CP
Rovněž při nesplnění zákonných podmínek podléhá příjem z prodeje cenných papírů dani z příjmu fyzických osob, ale zdravotnímu pojištění nikoliv. Dosažený zisk z prodeje cenných papírů tedy nemá vliv na částku placeného zdravotního pojištění.
Pronájem nemovitosti
Z příjmu z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu fyzických osob se neplatí zdravotní pojištění. Z takového příjmu se odvádí pouze daň z příjmu fyzických osob.
Co když se nejedná o státního pojištěnce?
Z výše uvedených příjmů se zdravotní pojištění nikdy neplatí. Máli takový příjem zaměstnanec, tak však platí zdravotní pojištění ze zaměstnání. Živnostník musí platit povinné zálohy na zdravotním pojištění. Placení zdravotního pojištění se tedy zaměstnanci a živnostníci nevyhnou. Zdravotní pojištění musí platit i občané, kteří mají pouze výše uvedené příjmy a žádné jiné. Jak je to možné? V počítačovém systému své zdravotní pojišťovny jsou totiž vedeni jako OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů). Jako OBZP jsou vedeni občané, kteří nejsou zaměstnanci, OSVČ nebo státními pojištěnci. Všechny OBZP mají povinnost si samy platit zdravotní pojištění. Za každý měsíc vždy do 8. dne následujícího měsíce. Měsíčně odvádí OBZP na zdravotním pojištění 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2015 tedy částku 1 242 Kč (9 200 Kč x 13,5 %).