Kdy musí zaměstnanci podávat daňové přiznání?

Daňové přiznání musí podat i zaměstnanci, kteří mají během roku příjem ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatních příjmů nad 6 000 Kč za rok. Posuzuje se přitom příjem před odečtením výdajů. Daňové přiznání musí podat i zaměstnanec, který během roku pracoval současně pro více zaměstnavatelů a souběžně mu byla odvedena zálohová daň z příjmů.

Roční zúčtování daně

Za zaměstnance během roku odvádí zaměstnavatel zálohu na dani z příjmu. Veškerá daňová povinnost se následně vyřídí formou ročního zúčtování daně. Z důvodu daňových slev, které se uplatňují při splnění zákonných podmínek jednou za rok (např. na manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc Kč za rok nebo školkovné na dítě umístěné v mateřské školce), a z důvodů uplatnění daňových odpočtů při splnění zákonných podmínek (např. zaplacených úroků z hypotečního úvěru, zaplacených příspěvků na životním pojištění, zaplacených příspěvků na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření, dary) vznikne následně nárok na daňový přeplatek, který zaměstnavatel zašle zaměstnanci nejpozději se mzdou za březen. Na základě ročního zúčtování daně nemůže vzniknout daňový nedoplatek. Zaměstnanci pracující po celý rok pro jednoho zaměstnavatele nemusí mít při podepsání prohlášení k dani a žádosti o provedení ročního zúčtování žádné starosti.

Přivýdělek na dohodu

Z důvodu přivýdělku zaměstnance na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně, není nutné podávat daňové přiznání. U přivýdělku není možné podepsat prohlášení k dani, které je podepsáno u hlavního zaměstnavatele. Při měsíční odměně 10 000 Kč a méně se, když není podepsáno prohlášení k dani, neplatí záloha na dani z příjmu, ale je odvedena srážková daň. V dobrovolně podávaném daňovém přiznání je sice možné započíst takto sraženou daň z příjmu na celkovou daňovou povinnost, pokud je to daňově výhodné a vznikne nárok na daňový přeplatek, ale není to povinností.

Zaměstnanec s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti

Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností. Samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Při výpočtu povinného pojistného u vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako u hlavní činnosti. Pojistné se doplatí dle daňového základu. Pro podávané daňové přiznání je potřeba si vyžádat od zaměstnavatele "potvrzení o zdanitelných příjmech", které je přílohou k daňovému přiznání. Současně je nutné odevzdat "přehled o příjmech a výdajích" pro OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení) a zdravotní pojišťovnu.

Praktický příklad

Bezdětný zaměstnanec Novák měl po celý rok hrubou mzdu 25 000 Kč. Hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2017 činí 160 000 Kč. Na zálohách na dani z příjmu zaplatil zaměstnavatel za pana Nováka 35 460 Kč. Jak vysoké daně doplatí pan Novák při podání daňového přiznání a přehledů?

vlastní výpočet autora

Pan Novák doplatí celkem na povinných daních 58 160 Kč (24 000 Kč + 23 360 Kč + 10 800 Kč). Do daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob uvádí pan Novák všechny své zdanitelné příjmy za rok 2017, tedy i příjmy ze zaměstnání i podnikání. Do vyplňovaných přehledů však uvádí pan Novák pouze příjmy plynoucí ze samostatné výdělečné činnosti. Za výpočet a odvod sociálního pojištění a zdravotního pojištění ze zaměstnání odpovídá zaměstnavatel.

Zaměstnanec s příjmy z pronájmu

Zaměstnanci s příjmy z pronájmu musí rovněž podat daňové přiznání. Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu však nikoliv. Z příjmů z pronájmu se sociální a zdravotní pojištění neplatí. Povinné pojistné se nikdy neplatí ani u příjmů plynoucích z prodeje cenných papírů, nemovitosti nebo movitých věcí, pokud není splněna zákonná podmínka pro daňové osvobození, tak se však daň z příjmu fyzických osob z těchto příjmů platí. Pro vyplnění daňového přiznání je potřeba si vyžádat od zaměstnavatele "potvrzení o zdanitelných příjmech".

Praktický příklad

Bezdětný zaměstnanec Veselý měl po celý rok hrubou mzdu 25 000 Kč. Hrubý zisk z pronájmu byl 50 000 Kč. Na zálohách na dani z příjmu zaplatil zaměstnavatel za pana Veselého 35 460 Kč. Kolik doplatí na dani z příjmu fyzických osob?

vlastní výpočet autora

Z důvodu příjmu z pronájmu během roku 2017 vznikne panu Veselému daňový nedoplatek ve výši 7 500 Kč, který uhradí v hotovosti při podání daňového přiznání na finančním úřadu.