Zdravotní pojištění a vybraných 10 častých chyb

Placení zdravotního pojištění a plnění oznamovací povinnosti, to jsou základní povinnosti všech pojištěnců. V textu se zaměříme na chyby fyzických osob.

1) OSVČ a neplacení zdravotního pojištění

Všechny OSVČ na hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí vždy do 8. dne následujícího měsíce platit své zdravotní pojišťovně měsíční zálohu na zdravotním pojištění. Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém zisku v minulém období. Vždy však musí být placeno alespoň minimální měsíční záloha. Neplacení zdravotního pojištění znamená předepsání penále ve výši 0,05 % denně z dlužného pojistného.

2) OBZP a neplacení zdravotního pojištění

Za státní pojištěnce (studenty, penzisty, ženy na rodičovské dovolené) platí zdravotní pojištění stát. Za zaměstnance zaměstnavatel. Kdo není zaměstnancem, OSVČ nebo státním pojištěncem, ten je automaticky osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) s povinností placení zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy, tj. v roce 2015 ve výši 1 242 Kč. Když není zdravotní pojištění placeno včas je předepsáno penále.

3) Neodevzdání "přehledu o příjmech a výdajích"

Všechny OSVČ, na hlavní i vedlejší činnost, musí za každý rok, ve kterém je alespoň po část roku vykonávána samostatná výdělečná činnost, doručit na svoji zdravotní pojišťovnu "přehled o příjmech a výdajích". Když není "přehled" doručen, tak je zdravotní pojišťovnou předepsána pokuta a zdravotní pojištění je vypočítáno z pravděpodobné výše. Současně však není dotčena povinnost přehled odevzdat.

4) Neoznámení zaměstnavateli změny zdravotní pojišťovny

Všichni zaměstnanci musí při nástupu do zaměstnání oznámit zaměstnavateli svoji zdravotní pojišťovnu, aby zaměstnavatel odváděl zdravotní pojištění na účet správné zdravotní pojišťovny. Když zaměstnanec v průběhu zaměstnání změní zdravotní pojišťovnu, tak musí tuto skutečnost oznámit svému zaměstnavateli. Jestliže zaměstnanec změnu neoznámí, tak zaměstnavatel odvádí zdravotní pojišťění na účet špatné zdravotní pojišťovny, na což se samozřejmě při kontrolní činnosti přijde. Úhradu předepsaného penále může následně zaměstnavatel požadovat po svém zaměstnanci.

5) Neregistrování na úřadu práce

Někteří zaměstnanci se neregistrují po skončení zaměstnání z různých důvodů na úřadu práce, např. se domnívají, že se jedná o dočasnou situaci a brzy najdou práci. Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát, kdo nemá práci a není v evidenci na úřadu práce, ten si musí zdravotní pojištění sám platit, protože je veden jako OBZP.

6) Neoznámení ukončení samostatné výdělečné činnosti

Někteří živnostníci ukončí v průběhu roku svoji samostatnou výdělečnou činnost, přitom tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně neoznámí. Nadále jsou vedeni jako OSVČ s povinností platby měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Jestliže se OSVČ zaměstná, tak je potřeba rozlišit hlavní a vedlejší činnost, aby bylo zdravotní pojištění správně placeno.

7) Neoznámení ztráty průkaze pojištěnce

K nároku na čerpání zdravotní péče slouží průkaz pojištěnce. Při jeho ztrátě je potřeba tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, aby případně na daný průkaz nečerpal zdravotní péči někdo jiný. Na základě oznámení je vystaven nový průkaz pojištěnce.

8) Neplacení zdravotního pojištění při práci na dohodu

Lidé pracující na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně neplatí z měsíční odměny zdravotní pojištění. Současně však nejsou pro účely placení zdravotního pojištění vedeni jako zaměstnanci. Kdo pracuje pouze na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou do limitu, třeba i pro více zaměstnavatelů současně, ten je u své zdravotní pojišťovny veden jako OBZP a musí si sám zdravotní pojištění platit.

9) Nesdělování důležitých změn

Všichni pojištěnci musí své zdravotní pojišťovně oznamovat všechny důležité informace s ohledem na placení zdravotního pojištění. Např. odchod do důchodu, péči o dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let, přiznání invalidního důchodu. Jestliže např. živnostník odejde do starobního důchodu a nadále vykonává samostatnou výdělečnou činnost, tak je jeho samostatná výdělečná činnost v důchodu považována za vedlejší zdroj příjmů, což má vliv na placení zdravotního pojištění, poněvadž nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako v případě samostatné výdělečné činnosti na hlavní činnost.

10) Nedodržování léčebného režimu

Všichni občané jsou povinnosti poskytovat součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený režim. Rovněž se musí podrobovat preventivním prohlídkám. Neplnění těchto povinností může být zdravotní pojišťovnou sankciováno.