Ze kterých příjmů se neplatí sociální pojištění?

04.11.2015 | , Finance.cz
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Většina zaměstnanců odvádí nejvyšší odvody na sociálním pojištění. Z některých příjmů se však sociální pojištění neplatí. Ze kterých?

Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 25 % za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. OSVČ odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí OSVČ zaplatit alespoň minimální pojistné. Při výpočtu sociálního pojištění nelze uplatnit daňové slevy a odpočty jako při výpočtu daně z příjmu. Proto v praxi většina zaměstnanců platí nejvíce právě na sociálním pojištění.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý má hrubou mzdu 26 400 Kč. Pan Černý uplatňuje mimo základní daňovou slevu na poplatníka (2 070 Kč) ještě daňové zvýhodnění na dvě děti (2 434 Kč).

  • Celkem zaplacené sociální pojištění je 8 316 Kč (1 716 Kč je sraženo z výplaty panu Černému a dalších 6 600 Kč zaplatil zaměstnavatel).
  • Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnanec 4,5 % z hrubé mzdy, dalších 9 % odvádí zaměstnavatel. Souhrnné zdravotní pojištění činí v případě pana Černého 3 564 Kč (o 1 188 Kč je ponížena výplata a dalších 2 376 Kč zaplatí zaměstnavatel).
  • Daň z příjmu fyzických osob je 806 Kč (26 400 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 %) - 2 070 Kč - 2 434 Kč).

Příjem do limitu u dohod

Činnosti vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce jsou velmi oblíbené. Jedním z důvodů je i neplacení sociálního pojištění z měsíční odměny do limitu. Z dohody o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění neplatí, jestliže je měsíční odměna 2 499 Kč a méně.

Pasivní příjmy a sociální pojištění

Příjmy z kapitálového majetku nebo z pronájmu, tolik oblíbené pasívní příjmy, jsou zvýhodněny i daňově. Sociální pojištění se mimo jiné neplatí z prodeje nemovitých věcí, movitých věcí, prodeje cenných papírů, příjmů plynoucích ze spoření nebo investování do různých finančních produktů nebo pronájmu.

Vedlejší výdělečná činnost do limitu

Studenti, penzisté, ženy na rodičovské dovolené nebo zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností nemusí při výpočtu sociálního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ, jejich samostatná výdělečná činnost je pro účely placení sociálního pojištění považována za vedlejší zdroj příjmů. Pokud je příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí. Za celý rok 2015 je limitem částka 63 865 Kč, jedná se o hrubý zisk (tedy příjem ponížený o výdaj). Jestliže je samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze po část roku, tak se limit poměrně snižuje. Pro celý rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč. V přiložené tabulce máme uvedeny výdajové paušály: 80 % (řemeslné živnosti a podnikání v zemědělství), 60% (ostatní živnosti) a 40% (neživnosti) a výši ročního příjmu za celý rok 2015, do kterého se nebude platit u vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění.

Výdajový paušál Roční příjem Roční výdaj Hrubý zisk

40%

106 440 Kč

42 576 Kč

(106 440 x 40 %)

63 864 Kč

(106 440 - 42 576)

60%

159 660 Kč

95 796

(159 660 x 60 %)

63 864 Kč

(159 660 - 95 796)

80 %

319 320 Kč

255 456 Kč

(319 320 x 80 %)

63 864 Kč

(319 320 - 255 456)

Příjmy nad limit

Sociální pojištění se platí za rok pouze do maximálního vyměřovacího základu. Z příjmů nad strop se již sociální pojištění neplatí. Zaměstnanci tedy platí sociální pojištění pouze do maximálního vyměřovacího základu a z hrubé mzdy nad strop se již sociální pojištění neplatí. Za celý rok 2015 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 277 328 Kč, pro rok 2016 se maximální vyměřovací základ zvyšuje na 1 296 288 Kč. Když zaměstnanec v průběhu roku dosáhne stropu, potom se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální pojištění, naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém bylo stropu dosaženo. V přiložené tabulce máme vypočteno, kolik může odvést maximálně na sociálním pojištění zaměstnanec v roce 2015 a v roce 2016.

Text Rok 2015 Rok 2016

Maximum placené zaměstnancem

83 027 Kč

(1 277 328 x 6,5 %)

84 259 Kč

(1 296 288 x 6,5 %)

Maximum placené zaměstnavatelem

319 332 Kč

(1 277 328 x 25 %)

324 072 Kč

(1 296 288 x 25 %)

Sociální pojištění celkem

402 359 Kč

(83 027 + 319 332)

408 331 Kč

(84 259 + 324 072)

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ