Výpočet důchodu je individuální záležitostí a ovlivňuje ho celý průběh pojištění. Při výpočtu důchodu je navíc určitým způsobem ve většině zemí EU zohledněn i princip příjmové solidarity, kdy občané s vyššími příjmy mají relativně nízký náhradový poměr a občané s nízkými příjmy mají relativně vysoký náhradový poměr. Situace v každé zemi je však různá, výpočet státního starobního důchodu je v zemích EU odlišný.
Porovnání důchodu a mzdy
V členských zemích EU je rozdílná daňová legislativa, aby bylo možné mezi sebou porovnávat náhradový poměr při odchodu do důchodu mezi jednotlivými zeměmi, tak se porovnává hrubý důchod s hrubou mzdou. Ideální by samozřejmě bylo porovnávat mezi sebou čisté hodnoty, tedy částku čisté mzdy, která se obdrží na bankovní účet a částku čistého důchodu. Legislativa je však v zemích EU odlišná. V některých zemích totiž podléhají důchody zdanění a v jiných nikoliv. Daňové zatížení zaměstnance se může lišit v závislosti na počtu uplatněných daňových slev a daňových odpočtů. Při stejné hrubé mzdě mohou mít dva zaměstnanci rozdílnou čistou mzdu. Z výše uvedených důvodů se zpravidla uvádí náhradový poměr jako poměr hrubého důchodu a hrubé mzdy, a to buď u průměrné hodnoty nebo mediánu důchodu a mzdy.
Co je to medián mzdy a medián důchodu?
Při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší je medián mzdy hodnota mzdy nacházející se přesně uprostřed. Polovina zaměstnanců pobírá vyšší mzdu než medián mzdy a polovina zaměstnanců pobírá nižší mzdu než medián mzdy. Při seřazení všech penzí od nejvyšší po nejnižší je medián důchodu částka penze nacházející se uprostřed, opět platí, že polovina důchodců pobírá vyšší důchod než je medián důchodu a polovina důchodců pobírá nižší důchod než je medián důchodu. Medián mzdy je nižší než průměrná mzda, neboť medián mzdy není nadhodnocen mzdami zaměstnanců s nadstandardními příjmy jako je tomu v případě průměrné mzdy. Medián mzdy odpovídá více představě o běžné mzdě. Z důvodu zastoupení principu solidarity při výpočtu státního důchodu je rozdíl mezi mediánem důchodu a průměrným důchodem nižší než mezi mediánem mzdy a průměrnou mzdou. V přiložené tabulce máme uveden medián starobního důchodu v letech 20 až 2014 uváděný ve statistické ročence ČSSZ za rok 2014.
Rok | Medián důchodu |
---|---|
2014 |
10 958 Kč |
2013 |
10 851 Kč |
2012 |
10 657 Kč |
2011 |
10 434 Kč |
2010 |
9 996 Kč |
2009 |
9 929 Kč |
2008 |
9 528 Kč |
V Lucembursku jsou nejvyšší důchody
V přiložené tabulce je porovnáván medián důchodu penzistů ve věku 65 let až 74 let s mediánem hrubé mzdy zaměstnanců ve věkové skupině 50 let až 59 let, údaje jsou převzaty z publikace "Statistisches Jahrbuch 2015 (Das Statistische Bundesamt)". V Česku činí náhradový poměr 56 %. To znamená, že hrubý důchod dosahuje 56 % hrubé mzdy před odchodem do důchodu a životní úroveň klesá o 44 %. Náhradový poměr v Česku dle uvedeného výpočtu je v Česku v rámci zemí EU průměrný.
- Nejvyšší náhradový poměr při odchodu do důchodu je v Lucembursku (78 %), Rumunsku (65 %), Francii (64 %), Itálii (62 %), Slovensku (61 %), Maďarsku (61 %), Polsku (60 %) a Řecku (60 %).
- Nejnižší náhradový poměr při odchodu do důchodu je v Chorvatsku (37 %), Irsku (37 %), Bulharsku (39 %), Kypru (40 %), Dánsku (44 %), Španělsku (46 %) a Slovinsku (46 %).
Náhradový poměr u penzí v zemích EU (v %)
Země | Náhradový poměr | Země | Náhradový poměr |
---|---|---|---|
Lucembursko |
78 |
Estonsko |
50 |
Rumunsko |
65 |
Finsko |
49 |
Francie |
64 |
Litva |
48 |
Itálie |
62 |
Německo |
47 |
Slovensko |
61 |
Nizozemí |
47 |
Maďarsko |
61 |
Lotyšsko |
47 |
Polsko |
60 |
Belgie |
47 |
Řecko |
60 |
Slovinsko |
46 |
Rakousko |
59 |
Španělsko |
46 |
Portugalsko |
59 |
Dánsko |
44 |
Švédsko |
58 |
Kypr |
40 |
Malta |
56 |
Bulharsko |
39 |
Česko |
56 |
Irsko |
37 |
Velká Británie |
53 |
Chorvatsko |
37 |
Pramen: Destatis (Das Statistische Bundesamt) - Statistisches Jahrbuch 2015,Kapitel Internationales