Nejvyšší soud k poškození vozidla vjetím do výtluku

Spory o odškodnění škody způsobené výtlukem patří mezi procesně složité spory s poměrně rozsáhlým dokazováním, kdy neúspěšná strana může být povinna hradit vysoké náklady řízení. Pokud však odpovědný subjekt odmítne poskytnout odškodnění mimosoudní cestou, nezbyde poškozenému než podat žalobu, či se vzdát svého nároku.

Škoda na vozidle

Okresní soud v Bruntále v roce 2001 projednával případ žaloby o náhradu škody ve výši cca 21 tisíc korun s příslušenstvím, kterou podal poškozený vůči správci komunikace v důsledku škody na vozidle způsobené vjetím do dvou výtluků ve vozovce o rozměru 1 m x 1,3 m x 10 – 12 cm. Následkem vjetí do výtluku byl poškozen disk kola a pneumatika. Okresní soud v Bruntále vyhověl podané žalobě, kdy výtluk zhodnotil jako závadu ve sjízdnosti, přestože povrch vozovky byl ve špatném stavu s množstvím menších výtluků. Žalované se nepodařilo prokázat, že závadu ve sjízdnosti nemohla odstranit a neoznačila ani dopravním značením upozorňující na tuto závadu. Žalovaná podala proti rozhodnutí odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě.

Krajský soud potvrdil právo poškozeného

Krajský soud v Ostravě jakožto odvolací soud potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále, kdy rovněž dovodil, že výtluky hluboké 10 – 12 cm jsou změnou ve sjízdnosti komunikace, kterou nelze předvídat ani při pohybu vozidla přizpůsobenému stavebnímu stavu vozovky. Dle odvolacího soudu poškozený při rychlosti vozidla 40 km/h mohl sice předvídat určité nerovnosti, ale nemohl předvídat natolik výraznou závadu ve sjízdnosti. Žalovaná nesouhlasila s odvolacím soudem, a proto podala dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dovolání bylo odmítnuto

Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl a stanovil, že závada ve sjízdnosti se může nacházet i v místě nekvalitního stavebního stavu komunikace, který je poznamenán četnými výtluky: „Ze zákona přitom nevyplývá, že závada ve sjízdnosti se nemůže nacházet v místě nekvalitního stavebního stavu komunikace; není tedy vyloučeno, aby se v místě, kde je stavební stav komunikace poznamenán četnými výtluky, vyskytovala závada ve sjízdnosti představovaná výtlukem natolik rozsáhlým (hlubokým), že vzhledem k okolnímu stavu vozovky jde o takovou změnu sjízdnosti, kterou řidič nemůže předvídat ani tehdy, přizpůsobí-li způsob jízdy špatnému stavu komunikace.“ Nejvyšší soud tak považoval za správné závěry odvolacího soudu, že špatný technický stav komunikace nevylučuje, aby se na komunikaci nacházela závada ve sjízdnosti, zejména za situace, kdy závadu ve sjízdnosti nelze předvídat ani při přizpůsobení jízdy tomuto stavu komunikace.

Kompletní znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu naleznete pod sp. zn.: 25 Cdo 1495/2003 na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ odškodnění za škodu způsobenou výtlukem je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

Jak zákon káže…

Zákon o pozemních komunikacích

§ 26

(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím.

(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).

(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

§ 27

(1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.

(2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.