Co je dobré vědět o práci v důchodu?

Dosažením řádného důchodového věku není ukončen pracovní poměr, i po dosažení řádného důchodového věku může zaměstnanec pracovat pro stávajícího zaměstnavatele na plný úvazek na smlouvu na dobu neurčitou. V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení ohledně výdělku nebo typu pracovního úvazku. Starobní důchodci nejsou ve své výdělečné činnosti nijak limitováni. Omezení se týká pouze předčasných penzistů, kteří nemohou mít do dosažení řádného důchodového věku příjem podléhající platbě na nemocenském pojištění.

Pracovat na procenta nebo pobírat mzdu a důchod?

Zaměstnanci, kteří dosáhli řádného důchodového věku, by si měli dobře promyslet, zdali budou pobírat současně důchod a mzdu nebo budou pracovat na tzv. procenta. Při druhé variantě by měli následně vyšší měsíční důchod z důvodu přesluhování, za každých 90 kalendářních dní se zvyšuje zápočet výpočtového základu o 1,5 %, což standardně odpovídá zápočtu za jeden rok pojištění.

Ukončení pracovního poměru

Pracovní poměr může být vždy ukončen pouze výpovědí podanou zaměstnancem, výpovědí podanou zaměstnavatelem nebo vzájemnou dohodou. Pokud již zaměstnanec nechce při dosažení řádného důchodového věku nadále pracovat, tak je potřeba ukončit pracovní poměr v souladu se zákoníkem práce. Zaměstnanec i zaměstnavatel by si měli v dostatečném předstihu před dosažením řádného důchodového věku promluvit.

Všichni penzisté mají nárok na daňovou slevu

Nárok na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč mají nárok všichni starobní důchodci. Zaměstnanci uplatňují základní slevu na poplatníka měsíčně, OSVČ v daňovém přiznání za celý rok. Do měsíční hrubé mzdy 10 290 Kč se z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka neplatí daň z příjmu fyzických osob. OSVČ mohou mít hrubý zisk (příjem - výdaj) do 165 690 Kč a nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Výkon samostatné výdělečné činnosti v důchodovém věku je pro účely placení povinného pojistného považován za vedlejší zdroj příjmů. Při výpočtu nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a sociální pojištění i zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Při vedlejší výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu, za celý rok 2015 do 63 865 Kč (za rok 2016 do bude 64 813 Kč. Při výkonu vedlejší činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

Snadno vzniká nárok na daňovou vratku

Někteří penzisté pracují pouze po část roku a nevyužijí základní slevu na poplatníka v plném rozsahu. V takovém případě jim po podání daňového přiznání vznikne nárok na daňovou vratku.

Praktický příklad

Penzista pan Malý si přivydělával během roku 2015 pouze po dobu šesti měsíců. Hrubá mzda ve všech měsících byla 17 500 Kč. V každém měsíci zaplatil pan Malý na záloze na dani z příjmu fyzických osob 1 455 Kč, viz výpočet.

Za šest měsíců zaplatil pan Malý na měsíčních zálohách 8 730 Kč (1 455 Kč x 6 měsíců). Pan Malý si podá sám za rok 2015 daňové přiznání a obdrží částku 8 730 Kč zpět, protože v daňovém přiznání uplatní základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč v plném rozsahu. Základní sleva na poplatníka se poměrně nekrátí. K vyplnění daňového přiznání bude pan Malý potřebovat "potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2015" od svého bývalého zaměstnavatele, v tomto tiskopise budou uvedeny všechny potřebné údaje k vyplnění daňového přiznání.

Aby pan Malý obdržel daňový přeplatek na bankovní účet, tak si musí vyplnit žádost o vrácení daně na straně č. 4 daňového přiznání. Na formuláři daňového přiznání za rok 2015 bude mít pan Malý dva podpisy.