Čistý náhradový poměr je porovnání čistého důchodu a čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu. Z hrubé mzdy se odvádí daň z příjmu fyzických osob, povinné pojistné a v některých zemích podléhají zdanění i důchody. Čistý náhradový poměr má tedy nejlepší vypovídací schopnost o změně životní úrovně při odchodu do důchodu. V členských zemích OECD je v různé míře zastoupen při výpočtu státního důchodu princip solidarity, proto mají občané s nízkými příjmy vyšší náhradový poměr při odchodu do důchodu než občané s nadprůměrnými příjmy.
V Česku výši důchodu ovlivňují příjmy i doba pojištění
V přiložené tabulce je uveden čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD u občana se mzdou ve výši poloviny průměrné mzdy, který řádně pracoval po celý produktivní život. Data jsou převzata z publikace OECD "Pensions at a Glance 2015", přičemž při výpočtu se pracuje s daty předchozího roku. Výpočet důchodu je v každé zemi OECD odlišný. Výpočet státního důchodu u podprůměrné mzdy je proveden u občana, který celý produktivní život pracoval. V Česku výpočet státního důchodu nezávisí pouze na dosažených příjmech, ale i na získané době pojištění. V Česku platí, že čím vyšší doba pojištění a vyšší průměrná mzda za odpracované roky (tj. osobní vyměřovací základ), tím vyšší měsíční státní důchod. Výpočtová formule důchodu se každoročně nepatrně mění.
Praktický výpočet v Česku
U Česka si provedeme aktuální výpočet dle údajů v roce 2015. Průměrná měsíční mzda v Česku za 1. až 3. čtvrtletí roku 2015 činí 25 903 Kč. Polovina této mzdy je 12 952 Kč. Při výpočtu čistého náhradového poměru se porovnává čistá mzda s čistým důchodem. Důchody jsou v Česku vypláceny čisté. Z důchodu se nikdy neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Od daně z příjmu fyzických osob je za rok 2015 osvobozen důchod do částky 331 200 Kč. Naprostá většina důchodců tedy nemá se zdaněním důchodu žádné starosti.
Výpočet čisté mzdy:
Zaměstnanec uplatňující pouze základní slevu na poplatníka s hrubou mzdou 12 952 Kč obdrží na svůj bankovní účet čistá mzdou ve výši 10 987 Kč. Z hrubé mzdy je sražena daň z příjmu fyzických osob 540 Kč (12 952 Kč x 1,34 zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 %) - 2 070 Kč), sociální pojištění 842 Kč (12 952 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění 583 Kč (12 952 Kč x 4,5 %).
Výpočet důchodu:
Osobní vyměřovací základ neboli průměrná měsíční mzda za odpracované roky se v Česku při výpočtu důchodu v roce 2015 počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2014, dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky a náhradní doby pojištění. V přiložené tabulce máme proveden výpočet důchodu při výši osobního vyměřovacího základu 12 952 Kč v závislosti na různé době pojištění (od 31 let po 45 let). Minimální doba pojištění, aby mohl být v roce 2015 státní starobní důchod přiznán, je 31 let. V posledním sloupci je uveden náhradový poměr, tedy poměr státního důchodu vůči čisté mzdě ve výši 10 987 Kč.
Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Státní důchod | Náhradový poměr |
---|---|---|---|
12 952 Kč |
31 let |
7 996 Kč |
73 % |
12 952 Kč |
33 let |
8 357 Kč |
76 % |
12 952 Kč |
35 let |
8 718 Kč |
79 % |
12 952 Kč |
37 let |
9 079 Kč |
83 % |
12 952 Kč |
39 let |
9 440 Kč |
86 % |
12 952 Kč |
41 let |
9 801 Kč |
89 % |
12 952 Kč |
43 let |
10 162 Kč |
92 % |
12 952 Kč |
45 let |
10 523 Kč |
96 % |
vlastní výpočet autora
Jak je z tabulky vidět, tak doba pojištění výrazně ovlivňuje výši státního důchodu. Na náhradový poměr nad 85 % dosáhnou v Česku občané s podprůměrnou mzdou pouze při době pojištění 39 let a více. Takto vysokou a vyšší dobu pojištění získávají všichni žadatelé o důchod, kteří měli po celý produktivní život vyřešen svůj pojistný vztah.
Nejvyšší náhradový poměr je v Dánsku a Nizozemí
V přiložené tabulce máme uveden čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD u mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy při vyřešeném pojistném vztahu během celého života. V Dánsku a Nizozemí mají penzisté s nízkými příjmy v produktivním životě, kteří po celý život pracovali, čistý měsíční příjem dokonce vyšší než čistou mzdu dosahovanou před odchodem do důchodu, důvodem je rozdílné zdanění příjmů a důchodů. Pro občany s nízkými příjmy je výpočet důchodu v Česku při mezinárodním srovnání výhodný, což je jeden z důvodů nejnižší míry chudoby v Česku ze zemí OECD. Občané s nízkými příjmy, ale vysokou dobou pojištění, mají v Česku relativně vysoký důchod. Nejnižší náhradový poměr mají občané v Mexiku, Chile a Japonsku.
Čistý náhradový poměr při odchodu do důchodu v zemích OECD
(u mzdy ve výši 50 % průměrné mzdy)
Země | Náhradový poměr (v %) |
---|---|
Dánsko |
103 |
Nizozemí |
101 |
Lucembursko |
98 |
Turecko |
98 |
Česko |
93 |
Rakousko |
92 |
Island |
91 |
Maďarsko |
90 |
Španělsko |
89 |
Portugalsko |
88 |
Austrálie |
85 |
Slovensko |
84 |
Itálie |
82 |
Nový Zéland |
81 |
Norsko |
80 |
Izrael |
77 |
Estonsko |
76 |
Irsko |
70 |
Velká Británie |
69 |
Francie |
67 |
Řecko |
67 |
Finsko |
67 |
Korea |
64 |
Belgie |
64 |
Švédsko |
64 |
Kanada |
63 |
Švýcarsko |
61 |
Slovinsko |
61 |
USA |
54 |
Polsko |
54 |
Německo |
53 |
Japonsko |
53 |
Chile |
45 |
Mexiko |
36 |
Pramen: OECD "Pensions at a Glance 2015"