Sociální pojištění v roce 2016 v deseti číslech

U zdravotního pojištění mají všichni občané možnost volby, u které zdravotní pojišťovny budou pojištěni, na trhu působí 7 zdravotních pojišťoven. Pro platbu sociálního pojištění možnost volby není. Správu sociálního pojištění provádí ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), která svoji činnost vykonává i prostřednictvím místně příslušných Okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).

1) 6,5 %

Zaměstnanci odvádí každý měsíc na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy. Dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou pracující na standardní pracovní smlouvu odvádí na sociálním pojištění stejnou částku. Při výpočtu sociálního pojištění není totiž možné uplatňovat daňové slevy a daňové odpočty jako v případě výpočtu daně z příjmu fyzických osob.

2) 25 %

Cenu práce tvoří nejenom hrubá mzda zaměstnance, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 25 % z jejich hrubé mzdy. Za výpočet a odvod sociálního pojištění je za zaměstnance odpovědný jejich zaměstnavatel.

3) 29,2 %

Sazba sociálního pojištění pro OSVČ je 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ za celý rok nižší než vypočtený vyměřovací základ, tak se sociální pojištění vypočítává z minimálního vyměřovacího základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2016 je minimálním vyměřovacím základem částka 81 024 Kč. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2016 musí zaplatit na sociálním pojištění minimálně 23 660 Kč (29,2 % z 81 024 Kč).

4) 1 891 Kč

Občané, kteří nejsou v daném období pojištěni, si mohou platit dobrovolné důchodové pojištění. Pro přiznání státního starobního důchodu musí být splněna potřebná doba pojištění. Bez získání potřebné doby pojištění nemůže být státní starobní důchod přiznán, např. v roce 2016 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu minimálně 32 let. V roce 2016 činí minimální dobrovolné důchodové pojištění 1 891 Kč měsíčně. Např. evidence na úřadu práce se do doby pojištění pro důchodové pojištění započítává pouze v omezeném rozsahu. Při delší evidenci na úřadu práce je dobrovolné důchodové pojištění možností, jak mít přiznaný starobní důchod.

5) 1 972 Kč

OSVČ platí během roku měsíční zálohy na sociálním pojištění. Výše měsíční zálohy závisí na hospodářském výsledku dosaženého v minulém roce. OSVČ na hlavní činnost však musí platit vždy alespoň minimální měsíční zálohy. V roce 2016 činí minimální měsíční záloha 1 972 Kč. OSVČ vykonávající v roce 2015 hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí odvádět alespoň měsíční zálohu ve výši 1 972 Kč poprvé za měsíc, kdy odevzdají přehled o příjmech a výdajích za rok 2015.

6) 2 500 Kč

Pokud je měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti 2 499 Kč a méně, tak se z měsíční odměny neodvádí sociální pojištění. Neplacení sociálního pojištění z takové odměny současně znamená, že se tato práce nezohledňuje pro důchodové účely.

7) 10 000 Kč

Z měsíční odměny plynoucí z dohody o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Při překročení limitu se již sociální pojištění platí, a to zaměstnanec i zaměstnavatel, a tato práce se započítává pro důchodové účely.

8) 40 509 Kč

OSVČ musí povinně odevzdávat na místně příslušné OSSZ za každý rok přehled o příjmech a výdajích. Na základě tohoto přehledu se vypočítá nová měsíční záloha. Když není přehled odevzdán, tak se pojistné vypočítá z pravděpodobného pojistného, kterým je pro každý měsíc částka v roce 2016 částka 40 509 Kč, jedná se o hrubý zisk (příjem - výdaj). Z pravděpodobného pojistného se vypočítává i penále. Stanovení pravděpodobného pojistného je nevýhodné a není jim dotčena povinnost odevzdat chybějící přehled o příjmech a výdajích.

9) 64 813 Kč

Výkon samostatné výdělečné činnosti je zvýhodněn. Když je hrubý zisk (příjem - výdaj) z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se sociální pojištění vůbec neplatí. Vedlejší samostatnou výdělečnou činností je např. výdělečná činnost zaměstnanců, penzistů nebo studentů. Za celý rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

10) 1 296 288 Kč

Sociální pojištění se za celý rok odvádí pouze do maximálního vyměřovacího základu. Z příjmu nad strop se již sociální pojištění neplatí. Za celý rok 2016 se sociální pojištění odvádí pouze do stropu ve výši 1 296 288 Kč. V praxi to znamená, že např. živnostník s hrubým ziskem 2 800 000 Kč nebude sociální pojištění platit ze skutečného vyměřovacího základu 1 400 000 Kč (2 800 000 Kč x 50 %), ale z maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 296 288 Kč.