V "přehledu" uvádí živnostníci i zaměstnavatelé rozhodné údaje pro výpočet zdravotního pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné odevzdávají "přehled" vždy za celý kalendářní rok, zaměstnavatelé za každý měsíc. Zaměstnavatelé doručují "přehled" všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni zaměstnanci. V praxi mohou zaměstnavatelé každý měsíc odevzdávat až sedm "přehledů".
Pokuta může být až 50 000 Kč
Jestliže zdravotní pojišťovna nemá příslušné údaje k dispozici z důvodu neodevzdání "přehledu", tak to neznamená, že se nebude zdravotní pojištění platit. Zdravotní pojišťovna vyměří zdravotní pojištění v pravděpodobné výši, což je ve většině případů nevýhodné. Z pravděpodobného pojistného je vyměřeno i penále. Zdravotní pojišťovny mohou exekučně vymáhat pojistné i penále vyměřené v pravděpodobné výši. Za neodevzdání "přehledu" mohou zdravotní pojišťovny navíc udělit pokutu ve výši 50 000 Kč. I při udělení sankcí za neodevzdání "přehledu" je potřeba chybějící přehled zdravotní pojišťovně doručit.
Pravděpodobné pojistné je vysoké
Když živnostník nebo zaměstnavatel nesplní svoji zákonnou povinnost a nedoručí "přehled" ani na základě výzvy zdravotní pojišťovny, tak je zdravotní pojištění vyčísleno v pravděpodobné výši. Pokud se v budoucnu "přehled" doručí, tak se rozhodnutí o pravděpodobném pojistném zruší. Zdravotní pojištění v pravděpodobné výši je vyměřeno ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2014 činí 26 357 Kč (vyhláška MPSV z 24. 9. 2015). Pravděpodobné pojistné pro rok 2016 se tedy počítá z částky 39 535,50 Kč (26 357 Kč x 1,5). Pravděpodobné pojistné pro OSVČ je již přitom částka ponížena o výdaje vynaložené na dosažení příjmu. V praxi je tak pravděpodobné pojistné pro většinu OSVČ vyšší než odpovídá skutečnosti.
Praktický příklad 1)
Měsíční pravděpodobné pojistné pro osoby samostatně výdělečně činné v roce 2016 činí měsíčně 2 623 Kč (39 535,50 Kč x 50 % x 13,5 %). OSVČ platí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.
Živnostník pan Novák dosáhl za rok 2015 hrubého zisku (příjem - výdaj) 410 000 Kč. Měsíční záloha na zdravotním pojištění placená panem Novákem v roce 2016 od odevzdání "přehledu za rok 2015" činí 2 307 Kč (410 000 Kč x 50 % x 13,5 %): 12 měsíců).
Pravděpodobné pojistné by bylo vyšší než odpovídá skutečnosti, přičemž hrubý měsíční zisk pana Nováka byl nadprůměrný a činil 34 167 Kč (410 000 Kč: 12 měsíců).
Praktický příklad 2)
Za každého zaměstnance činí pravděpodobné zdravotní pojištění v roce 2016 částku 5 338 Kč měsíčně (13,5 % z 39 535,50 Kč). Tato částka odpovídá souhrnné sazbě na zdravotním pojištění 13,5 % vynásobenou rozhodnou částkou pro výpočet pravděpodobného pojistného.
Zaměstnanec pan Černý má hrubou měsíční mzdu 31 600 Kč. Souhrnné zdravotní pojištění sražené panu Černému z jeho hrubé mzdy činí 4 266 Kč (31 600 Kč x 13,5 %). Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy, dalších 9 % na zdravotním pojištění platí zaměstnavatel. Pravděpodobné pojistné by bylo vyšší, přestože má pan Černý nadprůměrnou mzdu.
Při opožděném doručení "přehledu" se platí vyšší penále
Když se odevzdá "přehled" opožděně až po předepsání pojistného v pravděpodobné výši, tak zdravotní pojišťovna rozhodnutím pravděpodobné pojistné zruší a požaduje úhradu pojistného dle skutečných údajů. Jestliže je však vyčíslené penále z pravděpodobného pojistného vyšší než následně vypočtené penále ze skutečných údajů, tak se vymáhá penále z pravděpodobného pojistného. Zdravotní pojišťovny požadují úhradu vyššího penále. Stejně tak je nutné při opožděné úhradě pojistného uhradit pokutu, která je sankcí za neplnění zákonných povinností. Výše pokuty za neodevzdání "přehledu" se může lišit, neboť zdravotní pojišťovny zohledňují historii plátce. Živnostníci i zaměstnavatelé by měli vyplňování "přehledů" věnovat velkou pozornost, aby se nedostali do zbytečných problémů.