Školné na Slovensku dostává reálnou podobu. A co u nás?

Slovenský parlament v pondělí 22. března posunul zákon o zavedení školného do druhého čtení. Hlasování bylo těsné a nakonec rozhodl jeden jediný hlas. Čeká něco podobného i Českou republiku nebo se poplatkům na univerzitách prozatím vyhneme?

Když na podzim minulého roku navštívil Brno slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, řekl, že placené studium je jedinou možnou cestou pro kvalitní vzdělání a nevyhnou se mu ani čeští studenti. Dosavadní pokusy pravicových poslanců prosadit takovouto změnu ale neuspěly. Kupříkladu návrh unionistického poslance Petra Matějů odmítli jak poslanci KSČM a ČSSD, tak i lidovci. Volby, které se budou konat už příští rok, však mohou mnohé změnit. Favorizovaní občanští demokraté se zavedením spoluúčasti studentů počítají.

Slovenský model poplatků za vysoké školy je tvrdší než ten, který byl předkládán do sněmovny v Česku. Student by měl platit ročně až 26 tisíc korun, na méně oblíbených fakultách bude školné ale nižší, nebo se nebude platit vůbec. Jeho výše bude záviset jenom na konkrétní vysoké škole a stane se tak jejím vlastním nástrojem, jak studenty přitáhnout. Někteří slovenští odborníci proto považují za možné, že si děti z chudších rodin vyberou raději levnější technickou univerzitou než školu, která bude mít uchazečů dostatek a tedy i vyšší poplatky za studium. Na Slovensku se všeobecně očekává, že nejdražší budou práva a ekonomické obory.

Slovenský ministr školství Martin Fronc poté, co jeho zákon prošel v prvním čtení, prohlásil, že systém vysokého školství nový zákon zlepší. Tento návrh předpokládá vytvoření sítě prospěchových a sociálních stipendií, která by mohla dostávat více jak třetina studentů. Pro ostatní má vzniknout fond se studijními půjčkami, které by spláceli až tehdy, když si najdou práci. Podle českých zastánců vysokoškolské reformy je to ale jen jedna z variant, jak umožnit studentům získat na svoje studium peníze. Občanský demokrat Walter Bartoš již v minulosti načrtl možnost jakéhosi studentského spoření. Děti si budou spořit už několik let před vysokou a když se tyto peníze rozhodnou použít pro zaplacení školného, stát jim k nim přidá ještě prémii.

Názory na to, že by si studenti mohli na vysokou školu připlácet, se liší i mezi nimi samotnými. Stejně tak je tomu i na Slovensku. Zatímco studentské organizace pravicových stran a občanských iniciativ vedou kampaně za spoluúčast, jiní posluchači zakládají stávkové výbory a hrozí demonstracemi.


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.