OECD: Porovnání důchodu u průměrné a nadprůměrné mzdy

06.01.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ve většině členských zemích OECD je zastoupen při výpočtu státního důchodu prvek solidarity. Občané s nadprůměrnou mzdou tak mají v procentech nižší důchod v porovnání s dosahovanou mzdou před odchodem do důchodu oproti občanům s průměrnou mzdou. Rozdíly v Česku patří mezi nejvyšší ze zemí OECD.

Výpočtová formule důchodu je v jednotlivých členských zemích OECD rozdílná, výpočet důchodu však určitým způsobem zohledňuje dosahované příjmy před odchodem do důchodu. Občané s průměrnou mzdou mají ve většině členských zemí OECD vyšší státní důchod v procentním vyjádření oproti občanům s nadprůměrnou mzdou, jak vyplývá ze studie OECD "Pensions at a Glance 2015". Porovnává se čistý důchod s čistou mzdou, tedy po všech daňových odvodech.

Výpočet důchodu v Česku

V Česku výše státního důchodu závisí na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň. Při výpočtu důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2015. Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, a náhradní doby pojištění. Čím vyšší příjmy v produktivním životě a vyšší odvody na povinném sociálním pojištění, tím vyšší státní důchod. Vzhledem k redukci při výpočtu důchodu však mají v Česku občané s průměrnými příjmy vyšší náhradový poměr při odchodu do důchodu oproti občanům s vyššími příjmy. Vše si vypočítáme na názorných příkladech dle platné legislativy roce 2016.

Praktický výpočet 1)

Průměrná mzda za první tři čtvrtletí roku 2015 činila v Česku 25 903 Kč. Právě u této hrubé průměrné mzdy si vypočítáme čistou mzdu a čistý důchod, který se obdrží na bankovní účet. Výpočty provedeme dle legislativy roku 2016. Porovnáním čistého důchodu a čisté mzdy získáme čistý náhradový poměr.

Výpočet čisté mzda

Text Částka

Hrubá mzda

25 903 Kč

Zdravotní pojištění

(25 903 x 4,5 %)

1 166 Kč

Sociální pojištění

(25 903 x 6,5 %)

1 684 Kč

Záloha na daň z příjmu

(25 903 x 1,34 na sta nahoru) x 15 %) - 2 070)

3 150 Kč

Čistá mzda

(25 903 - 1 166 - 1 684 - 3 150)

19 903 Kč

vlastní výpočet autora

Výpočet důchodu

Text Částka

Doba pojištění v celých letech

44

Osobní vyměřovací základ

25 903 Kč

První redukční hranice

 (do 11 883 Kč, ze 100 %)

11 883 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %)

3 646 Kč

Výpočtový základ

(11 883 + 3 646)

15 529 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(44 let x 1,5 %)

66,0

Procentní výměra důchodu

(15 529 x 66 %)

10 250 Kč

Základní výměra důchodu

2 440 Kč

Měsíční důchod

(2 440 + 10 250)

12 690 Kč

vlastní výpočet autora

Náhradový poměr u průměrné mzdy při získání dostatečné doby pojištění činí 64 % (12 690 Kč: 19 903 Kč). Měsíční čistý důchod činí 64 % dosahované čisté mzdy před odchodem do důchodu.

Praktický výpočet 2)

V druhém příkladu si vypočítáme náhradový poměr občana s osobním vyměřovacím základem ve výši 150 % průměrné mzdy, jak je uvedeno u ostatních zemí OECD. Průměrná hrubá mzda je tedy 38 855 Kč (25 903 Kč x 1,5).

Výpočet čisté mzda

Text Částka

Hrubá mzda

38 855 Kč

Zdravotní pojištění

(38 855 x 4,5 %)

1 749 Kč

Sociální pojištění

(38 855 x 6,5 %)

2 526 Kč

Záloha na daň z příjmu

(38 855 x 1,34 na sta nahoru) x 15 %) - 2 070)

5 745 Kč

Čistá mzda

(38 855 - 1 749 - 2 526 - 5 745)

28 835 Kč

vlastní výpočet autora

Výpočet důchodu

Text Částka

Doba pojištění v celých letech

44

Osobní vyměřovací základ

38 855 Kč

První redukční hranice

 (do 11 883 Kč, ze 100 %)

11 883 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %)

7 013 Kč

Výpočtový základ

(11 883 + 7 013)

18 896 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(44 let x 1,5 %)

66,0

Procentní výměra důchodu

(18 896 x 66 %)

12 472 Kč

Základní výměra důchodu

2 440 Kč

Měsíční důchod

(2 440 + 12 472)

14 912 Kč

vlastní výpočet autora

U nadprůměrné mzdy ve výši 150 % průměrné mzdy dosahuje náhradový poměr 52 % (14 912 Kč: 28 835 Kč). Náhradový poměr je nižší o 12 % (64 % - 52 %), což je v rámci zemí OECD pátá nejvyšší hodnota.

Náhradový poměr v zemích OECD

Nejvíce se liší náhradový poměr při odchodu do důchodu mezi zaměstnancem s průměrnou mzdou a zaměstnancem s hrubou mzdou ve výši 150 % průměrné mzdy ze zemí OECD v Izraeli (o 19 %), Švýcarsku (o 15 %), Kanadě (o 13 %), Novém Zélandu (o 13 %), Austrálii (o 12 %), Česku (o 12 %, Belgii (o 12 %), Koreji (o 11 %), Norsku (o 11 %) a Velké Británii (o 11 %). Minimální rozdíly jsou např. Rakousku, Nizozemí, Německu nebo Polsku.

O kolik procent mají nižší náhradový poměr občané s nadprůměrnou mzdou

(oproti občanům s průměrnou mzdou, ve vybraných zemích OECD)

Země Nižší náhradový poměr (v %)

Izrael

19

Švýcarsko

15

Kanada

13

Nový Zéland

13

Austrálie

12

Česko

12

Belgie

12

Korea

11

Norsko

11

Velká Británie

11

Dánsko

9

Irsko

9

Estonsko

6

USA

6

Francie

6

Lucembursko

5

Japonsko

4

Rakousko

3

Slovinsko

2

Portugalsko

2

Slovensko

2

Řecko

2

Nizozemí

2

Německo

1

Pramen: OECD "Pensions at a Glance 2015"

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU