OECD: Rodiče s dětmi platí v Česku nejméně na daních

Rodinná politika hraje důležitou roli ve všech vyspělých zemích světa. Rodiny s dětmi odvádí nižší daně než bezdětní zaměstnanci. Při stejné hrubé mzdě má tedy zaměstnanec uplatňující daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku výrazně vyšší čistou mzdu než bezdětný kolega. Daňová situace rodin s dětmi v Česku je při mezinárodním srovnání velmi příznivá, jak si ukážeme na praktickém výpočtu.

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnancem hrubou mzdu. Zaměstnanec však dostává na účet nižší čistou mzdu. Z hrubé mzdy je mu totiž zaměstnavatelem odváděna daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění.

Praktický výpočet v Česku

Průměrná měsíční mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2015 činila 25 903 Kč, za celý rok by mzda byla 310 836 Kč (25 903 Kč x 12 měsíců). U zaměstnance s roční hrubou mzdou 310 836 Kč, jehož manželka je na rodičovské dovolené, a který uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti, si vypočítáme daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění za celý rok 2015. Porovnáváme tedy jeho hrubou roční mzdu s čistou roční mzdou, zohledňujeme tedy pouze zdanění na straně zaměstnance. Obdobným způsobem je vypočteno efektivní zdanění v ostatních členských zemí OECD.

Výpočet daňového zatížení (v %)

(porovnání hrubé mzdy a čisté mzdy)

vlastní výpočet autora

Zaměstnanec s průměrnou mzdou mající dvě děti, jehož manželka má vlastní příjmy do 68 tisíc Kč za rok (např. z důvodu čerpání rodičovské dovolené a pobírání pouze rodičovského příspěvku), a který tak uplatňuje slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti, má efektivní zdanění pouze 5,72 %.

Hlavním důvodem je, že na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic a ještě obdrží od státu daňový bonus. Na daňový bonus vzniká nárok, když uplatněné daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu. Daňový bonus je ve výši rozdílu daňového zvýhodnění a vypočtené daně z příjmu fyzických osob po uplatnění daňových slev (na poplatníka a na manželku). Bezdětný a svobodný zaměstnanec mající stejně vysokou hrubou mzdu by měl efektivní zdanění 23,11 %, celkové daně by totiž byly 71 835 Kč (daň z příjmu fyzických osob 37 635 Kč, zdravotní pojištění 13 992 Kč, sociální pojištění 20 208 Kč).

Efektivní zdanění v zemích OECD

Hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, jehož manželka je bez příjmů, a který má dvě děti, se nejméně liší ze všech členských zemí OECD právě v Česku (o vypočítaných 5,72 %).

• Dalšími zeměmi OECD s nízkým zdaněním ve stejném daňovém případu jsou Chile (7,0 %), Mexiko (10,0 %), Korea (10,7 %), Švýcarsko (10,8 %), Slovensko (10,9 %), Irsko (12,3 %), USA (12,8 %), Estonsko (13,8 %), Španělsko (15,4 %), Kanada (16,3 %), Izrael (16,5 %), Portugalsko (17,2 %), Nový Zéland (17,2 %), Polsku (18,2 %) a Lucembursko (18,4 %).
• Nejvyšší zdanění ve stejném daňovém případu v zemích OECD je v Dánsku (34,4 %), Rakousku (32,6 %), Belgii (31,1 %), Finsku (30,7 %), Nizozemí (28,8 %), Řecku (28,7 %), Norsku (27,7 %), Maďarsku (26,5 %), Turecku (25,7 %), Slovinsku (24,8 %), Itálii (24,7 %), Švédsku (24,4 %), Velké Británii (23,7 %), Austrálii (23,4 %), Francii (21,9 %), Německu (21,1 %), Japonsku (20,3 %) a Islandu (19,6 %).

Pouze u Česka je proveden výpočet dle aktuálních údajů za rok 2015, u ostatních zemí OECD jsou uvedeny údaje za rok 2014. Z důvodu zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě od roku 2015 je efektivní zdanění ve vypočítaném příkladu v Česku za rok 2015 ještě nižší než za rok 2014.

Pramen: OECD, Tax Database, Table I.6. All-in average personal income tax rates at average wage by family type