Teplárny zase rozdají přeplatky. Příští rok už budou teplo počítat jinak

Protopené teplo, je z velké části závislé na počasí. Minulý rok ale domácnostem přál. Kvůli tropickému létu se do historie zapsal jako nejteplejší za dlouhá desetiletí. Měsíce topné sezóny byly jen o málo chladnější než v roce 2014. Protože meziroční nárůst spotřeby tepla nebyl nijak dramatický, protopily v průměru domácnosti navíc asi jen 3 procenta tepla oproti loňskému roku. To představuje zvýšení spotřeby tepla zhruba o 1 GJ ročně.

Kolik odběratelé za spotřebované teplo zaplatí, závisí na několika faktorech. Důležitou úlohu hraje cena dodávek tepla – ta se u jednotlivých tepláren liší podle toho, jaký zdroj paliva používají. Většinou se teplo vyrábí ve zdrojích na černé nebo hnědé uhlí, na zemní plyn nebo biomasu. Ceny tepla pro letošní topnou sezónu stagnovaly.

Spíš přeplatek než nedoplatek

Kolik odběratelé za teplo nakonec zaplatí, stanovují teplárny podle objemu dodávek, využívaného paliva a jeho ceny. Vyúčtování uplynulé topné sezóny se z velké pravděpodobnosti ponese stejně jako loni ve znamení přeplatků, spíše než nedoplatků.

„Přestože byl loňský rok z pohledu vytápění mírně chladnější než rok 2014, byl stále teplotně významně nadprůměrný, a proto předpokládáme, že lidé budou v rámci vyúčtování spotřeby tepla dostávat spíše přeplatky,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky.

Pokud nahlédneme do průměrné domácnosti, spotřeba modelového bytu s plochou 70 m2 v zatepleném domě se loni v průměru pohybovala kolem 23 GJ. Nicméně zálohy na teplo počítají s průměrnou spotřebou 25 GJ za rok. Proto se i letos budou při vyúčtování spotřeby tepla objevovat mírné přeplatky. Ty už ale pravděpodobně nebudou tak velké jako při vyúčtování za rok 2014.

Nový způsob účtování tepla

Ohledně rozúčtování tepla nyní panují zmatky a lidé se obávají, že se očekávané vyúčtování bude počítat už podle nové legislativy. „Média informují o nové vyhlášce platné od 1. ledna, ale většinou už nesdělují, že vyúčtování spotřeby tepla za loňský rok ještě poběží podle starých pravidel,“ vysvětluje Martin Hájek.

Nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., o způsobu rozdělení nákladů na dodávky tepla sice nabyla začátkem roku účinnosti, ale náklady na teplo se podle ní budou rozpočítávat až za rok 2016. To se projeví při konečném vyúčtování spotřeby tepla za letošní rok až na jaře roku 2017. „Smluvního vztahu s teplárnami a cen tepla se nová vyhláška nijak netýká. Rozúčtování nákladů na teplo dodané z tepláren mezi jednotlivé byty je zcela v kompetenci bytových družstev či společenství vlastníků a teplárny ho nemohou nijak ovlivnit,“ dodává Martin Hájek.

Teplárny tedy budou i nadále účtovat teplo podle fakturačního měřidla na patě domu. Nový způsob rozúčtování nákladů na teplo v domě podle Teplárenského sdružení České republiky příjmy tepláren nijak nezvýší ani nesníží.

Hledání spravedlnosti

Přesto se lidé nového způsobu výpočtu nákladů za spotřebované teplo obávají. Změny přicházejí vždy postupně. Prvním krokem byla povinná instalace měřáků v bytech. Podle Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu vnáší vyhláška do výpočtu spotřeby tepla více spravedlnosti a má zamezit tomu, aby se majitelé středových bytů nechali vytápět ostatními a sami platili jen zlomek ceny.

Nově je stanoveno procentní vyjádření tzv. základní a spotřební složky a upravena je i výpočtová metoda při rozdílech a nákladech na vytápění. Dosavadní vyhláška umožňuje rozdělit náklady na teplo ze 40 až 50 procent podle podlahové plochy a zbytek je přepočítán na skutečnou spotřebu každého bytu. Nově může spotřební složka dosáhnout až 70 % ceny za vytápění.

Podle ministerstva bude nový způsob výpočtu tepla spravedlivější. „Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů získaných z měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávají na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě,“ vysvětluje ministerstvo pro místní rozvoj.

Podle ministerstva dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní příjemci. Protože každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit. Nicméně, spravedlnost při vytápění v bytových domech nikdy nebude. Potřeby každého obyvatele na tepelnou pohodu jsou odlišné – někomu stačí dvacet stupňů, jiný vytápí na pětadvacet.