Sanita pro koupelnu 1. část

Byť by se nám vybavení koupelny padesátých let zdála být spíše muzejními exponáty, jejich funkce se příliš nezměnila. Bouřlivou genezí však prošel jejich design a užitný komfort.

Není tomu zase až tak dávno, kdy vybavení koupelny zahrnovalo pouze vanu a umývadlo, záchod býval v lepším případě oddělený, často na jiném místě domu než koupelna, v horším případě společný, případně umístěný na dvoře či v závětří. Teplá voda se připravovala ve speciálních koupelnových kamnech válcového tvaru, v nichž bylo nejdříve třeba zatopit. Na bidet, sprchový kout či masážní vanu jsme si museli pár desetiletí počkat, uvidíme, co všechno ještě poměrně rychlý vývoj v oboru sanitární keramiky přinese.

Dnes si bohatě vystačíme s tím, co současný trh nabízí, a určitě si nemusíme stěžovat, výběr je opravdu nebývale velký. Předpokladem dobře fungující koupelny nabízející kromě primární očistné funkce také prostor pro odpočinek a relaxaci jsou samozřejmě její účelné dispozice. Záleží nejen na umístění koupelny v rámci dispozice domu, ale také na její velikosti a půdorysném tvaru. Je čistě na rozhodnutí stavebníka, zda v koupelně bude umístěna i toaletní mísa. Takové řešení znamená sice úsporu místa a zejména pro úsporný dům může být vítanou možností, ovšem odmítavě se k němu staví nejen platná norma, ale také každý, kdo někdy takto zařízenou koupelnu užíval. Současně s obsazenou toaletou je totiž nepřístupná i celá koupelna, což zejména při ranním shonu může znamenat problém. Pokud můžeme, určitě zvolme pro toaletu samostatnou místnost.