ČNB čeká více práce s obranou slabé koruny, může i prodloužit intervence

ECB se rozhodla navýšit objem kvantitativního uvolňování o 20 miliard eur měsíčně. V praxi to znamená, že ECB bude pomocí odkupů vládních – a od druhého čtvrtletí také korporátních – dluhopisů do ekonomiky lít 80 miliard eur měsíčně. Tyto čerstvé peníze se budou muset někde usadit a je možné, že část z nich zamíří jako investice do korun.

„A právě rychlejší příliv spekulativních peněz, který dotlačil ČNB v lednu i v únoru k aktivnější obraně slabé koruny, byl zásadním důvodem, proč ČNB začala uvažovat o záporných sazbách,“ připomíná Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny. „V březnu zatím příliv peněz zeslábl a soudě podle nižších přírůstků likvidity v českém bankovním systému se ČNB nemusela příliš otáčet,“ dodává.

Podle analytiků by ČNB nemohla vycouvat z oslabování koruny dříve, než ECB skončí s tištěním peněz. ECB se zatím nerozhodla prodloužit trvání kvantitativního uvolňování za březen příštího roku. „Pokud by ale ECB prodloužila přímý tisk peněz do konce roku 2017, ČNB by si netroufla ukončit intervence tak brzy a pravděpodobně by plánovaný exit dříve nebo později posunula do druhé poloviny roku 2017,“ myslí si Bureš.

Půl bilionu za dva a půl roku

Od počátku intervenčního závazku v listopadu 2013 už ČNB na intervencích utratila na půl bilionu korun. Jen v lednu nakoupila eura za zhruba 56 miliard korun. Hlavní ekonom ING pro Česko Jakub Seidler si myslí, že ČNB bude muset více intervenovat k obraně kurzového závazku, aby vykompenzovala oslabující euro.

Na podzim 2013 držela ČNB devizy v hodnotě přibližně 22 procent hrubého domácího produktu. V únoru dosáhl stejný ukazatel hodnoty 39 procent HDP. „Objem nutných intervencí ČNB díky novému opatření ECB může vzrůst na zhruba 40 až 50 miliard korun měsíčně. Při takovém objemu intervencí se devizové rezervy ČNB ke konci tohoto roku dostanou k 50 procentům HDP,“ říká Seidler.