Sedm důvodů vzniku dluhu u zdravotní pojišťovny

Stát platí zdravotní pojištění např. za důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, nezaopatřené děti nebo občany v evidenci na úřadu práce. Ostatní občané musí mít vyřešen svůj pojistný vztah a platit zdravotní pojištění. Při neplacení zdravotního pojištění je zdravotními pojišťovnami předepsáno penále a za neplnění zákonných povinnosti je udělena pokuta. Dobrovolně neuhrazené penále a pokuty následně zdravotní pojišťovny vymáhání.

1) Neplacení měsíčních záloh při samostatné výdělečné činnosti

Všechny OSVČ na hlavní činnost musí platit měsíčně své zdravotní pojišťovně do 8. dne následujícího měsíce zdravotní pojištění. Výše zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku, při hlavní činnosti musí být placena vždy alespoň minimální měsíční záloha. Minimální měsíční záloha v roce 2016 činí 1 823 Kč.

2) Neplacení pojistného za měsíce vedení jako OBZP

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) musí vždy do 8. dne následujícího měsíce platit své zdravotní pojišťovně zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2016 tedy ve výši 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč). OBZP jsou v praxi všichni občané, kteří nejsou zaměstnanci, OSVČ a ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát.

3) Neodevzdání přehledu o příjmech a výdajích

Všechny OSVČ (na hlavní činnost i vedlejší činnost) musí každý rok doručit na místně příslušnou zdravotní pojišťovnu přehled o příjmech a výdajích. Nesplnění této zákonné povinnosti je zdravotními pojišťovnami sankciováno pokutou, a to až do výše 50 000 Kč. Výše pokuty v konkrétním případě závisí na historii plátci, při častějším neplnění zákonných povinností je pokuta vyšší. Při neodevzdání přehledu o příjmech a výdajích je pojistné vypočteno v pravděpodobné výši, což je pro většinu OSVČ nevýhodné, přičemž je nadále nutné doručit přehled o příjmech a výdajích.

4) Nezvýšení měsíční zálohy po odevzdání přehledu

Poprvé za měsíc, kdy je doručen přehled o příjmech a výdajích za daný rok, se odvádí nová výše měsíční zálohy. Po doručení přehledu o příjmech a výdajích je nutné si včas provést změnu trvalého bankovního příkazu, aby nebyla placena nižší měsíční záloha než odpovídá hospodářskému výsledku.

5) Nesrovnalosti v registru

Zahájení samostatné výdělečné činnosti, přiznání důchodu, evidence na úřadu práce a další rozhodné skutečnosti ovlivňující platbu zdravotního pojištění je nutné vždy do 8 dní oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, aby skutečnost odpovídala údajům v registru příslušné zdravotní pojišťovny. Všichni pojištěnci by si měli při nástupu do nového zaměstnání ověřit, zdali údaje v počítačovém systému zdravotní pojišťovny odpovídají skutečnosti a že zaměstnavatel splnil svoji zákonnou povinnost. V praxi může být předepsáno penále zdravotní pojišťovnou, protože údaje v počítačovém systému neodpovídají skutečnosti, protože nebyla splněna zákonná oznamovací povinnost.

6) Neodvedení zdravotního pojištění zaměstnance z přivýdělku

Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností neplatí při hrubém zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu sociální pojištění. U zdravotního pojištění se však z vedlejší výdělečné činnosti zdravotní pojištění platí vždy, i při nízkém hrubém zisku. Na to je potřeba si dát pozor a vždy zdravotní pojištění z přivýdělku řádně zaplatit.

7) Nevyřešený pojistný vztah

Někteří lidé pracují pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně nebo mají příjmy pouze z pronájmu nebo kapitálových příjmů. Ve všech těchto případech však nemají vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a pro účely placení zdravotního pojištění nejsou vedeni ani jako zaměstnanci ani jako OSVČ ani jako státní pojištěnci. Pro účely placení zdravotního pojištění jsou tito lidé vedeni jako OBZP a musí si sami platit zdravotní pojištění, na což někdy zapomínají.