Srovnání důchodů OSVČ a zaměstnance

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ (zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě) a vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční státní důchod. Osobní vyměřovací základ při výpočtu důchodu v roce 2016 se počítá z příjmů v letech 1986 až 2015, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale rovněž náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu).

Základní výměra a procentní výměra důchodu

Každý důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny důchody (tj. řádný starobní důchod, předčasný důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod nebo sirotčí důchod) stejná. Základní výměra důchodu v roce 2016 činí 2 440 Kč. Procentní výměra důchodu závisí právě na získané době pojištění a výši průměrné měsíční mzdy za odpracované roky.

Rozdíly při výpočtu u zaměstnance a OSVČ

Výpočet doby pojištění je u zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných stejný. Rozdílný je výpočet osobního vyměřovacího základu. U zaměstnanců je výpočet osobního vyměřovacího základu jednodušší, neboť je jím průměrná měsíční hrubá mzda přepočtena pomocí koeficientů na současnou úroveň. U osob samostatně výdělečně činných je osobním vyměřovacím základem průměrný vyměřovací základ, ze kterého bylo v jednotlivých letech placeno sociální pojištění. Někteří občané během let střídali podnikání se zaměstnání, potom je osobní vyměřovací základ kombinací tohoto výpočtu.

Roční vyměřovací základ u OSVČ

Sociální pojištění za celý rok u OSVČ se vypočítává z vyměřovacího základu, kterým je polovina hrubého zisku. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy zaplaceno alespoň minimální sociální pojištění. Dobrovolně si však mohou OSVČ určit vyšší vyměřovací základ a zaplatit více na sociálním pojištění, aby měly vyšší státní důchod.

Praktický příklad 1)

Paní Nováková měla v roce 2015 průměrnou měsíční hrubou mzdu 20 000 Kč, v roce 2014 ve výši 19 520 Kč, v roce 2013 ve výši 19 183 Kč. Při výpočtu důchodu v roce 2016 má hrubá mzda z roku 2015 hodnotu 20 000 Kč (20 000 Kč x koeficient 1,0000), hrubá mzda z roku 2014 opět 20 000 Kč (19 520 Kč x koeficient 1,0246) a hrubá mzda z roku 2013 opět 20 000 Kč (19 183 Kč x koeficient 1,0426). Obdobným způsobem by se přepočítaly všechny příjmy paní Novákové od roku 1986 (pro každý rok je stanoven individuální koeficient zohledňující inflaci), aby se zjistil osobní vyměřovací základ.

Praktický příklad 2)

Živnostník pan Pokorný dosáhl za rok 2015 hrubého zisku (příjem - výdaj) 432 160 Kč. Vyměřovací základ činí 216 080 Kč (432 160 Kč x 50 %). Počítáme s tím, že pan Pokorný platí sociální (důchodové) pojištění ze skutečného vyměřovacího základu. Roční vyměřovací základ 216 080 Kč za rok 2015 při výpočtu důchodu v roce 2016 odpovídá měsíční hrubé mzdě 18 007 Kč (216 080 Kč: 12 měsíců). Vyměřovací základy v předchozích letech by se opět upravily příslušným koeficientem.

Sazba sociálního (důchodového) pojištění

Zaměstnanci odvádí na sociálním (důchodovém) pojištění při zohlednění plateb zaměstnavatele na sociálním pojištění za zaměstnance více než OSVČ, současně však mají zaměstnanci při stejných vstupních údajích vyšší starobní důchod než zaměstnanci. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočítán starobní důchod dle výpočtové formule roku 2016 u živnostníků a zaměstnanců při stejném hrubém měsíčním příjmu (hrubé mzdě a hrubém zisku).

•  Ve všech případech počítáme se získanou dobou pojištění v rozsahu 43 let. V konkrétních případech může být doba pojištění nižší (nejméně však 32 let), ale i vyšší (např. 45 let). Při jiné době pojištění by byla měsíční výše důchodu odlišná. 
•  Protože se při výpočtu důchodu v roce 2016 hodnotí příjmy od roku 1986, tak pro zjednodušení u OSVČ počítáme, že příjmy ze zaměstnání do zahájení podnikání byly po přepočtu na aktuální hodnotu na stejné úrovni jako vyměřovací základy po zahájení samostatné výdělečné činnosti. OSVČ odvádí sociální pojištění ze skutečného vyměřovacího základu.