Co je kontrolní hlášení?
Kontrolní hlášení je formulář, který vyplňuje plátce DPH spolu s daňovým přiznáním k DPH. Vychází z evidence plátce vedené podle § 100 a § 100a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH) a zjednodušeně řečeno se jedná o záznamní povinnost plátce převedenou do elektronické podoby. Hlavním účelem kontrolního hlášení je boj s daňovými úniky, a to především zamezení tzv. řetězových obchodů a uplatňování nároku na odpočet DPH u fiktivních faktur.
Kdo podává kontrolní hlášení?
Povinnost podávat kontrolní hlášení má vždy plátce, a to pouze za předpokladu, že za sledované období byly naplněny určité skutečnosti vyjmenované níže. Kontrolní hlášení nepodává tzv. identifikovaná osoba. Povinnost podat kontrolní hlášení vzniká i v případě společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity), kdy více fyzických osob podniká společně.
Skutečnosti, které musí ve sledovaném období nastat, aby plátci vznikla povinnost podat kontrolní hlášení, jsou následující:
- plátce přijal zdanitelné plnění, nebo za něj poskytl úplatu a zároveň si ve sledovaném období uplatňuje nárok na odpočet,
- plátce uskutečnil zdanitelné plnění, nebo za něj přijal úplatu.
V návaznosti na Pokyny pro vyplnění kontrolního hlášení, které vydalo Generální finanční ředitelství, existuje celé řada plnění, které do kontrolního hlášení neuvádíme, a to např.:
- osvobozená plnění (nájem nemovitých věcí, finanční činnosti atd.)
- poskytnutí služby do zahraničí - dovoz a vývoz zboží, aj.
Pokud plátce naplní za sledované období výše uvedené skutečnosti, vzniká mu povinnost za sledované období podat kontrolní hlášení.
„Nulové“ kontrolní hlášení
Jak již bylo uvedeno výše, povinnost podat kontrolní hlášení vzniká pouze za předpokladu, že v daném období byly naplněny určité skutečnosti. Pokud dle výše uvedených podmínek nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení, kontrolní hlášení za toto sledované období vůbec nepodáváme. Zatímco u daňového přiznání k DPH je nutné vždy podat „nulové“ daňové přiznání, u kontrolního hlášení tomu tak není.
Sledované období a termín pro podáníPro účely kontrolního hlášení se sledovaným obdobím rozumí období, za které se kontrolní hlášení podává. U právnických osob je sledovaným obdobím vždy kalendářní měsíc. Na rozdíl od právnické osoby, podává fyzická osoba plátce kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Měsíční plátce fyzická osoba tak podává kontrolní hlášení měsíčně, čtvrtletní plátce fyzická osoba podává kontrolní hlášení čtvrtletně. Pro fyzické osoby čtvrtletní plátce nastává termín pro podání prvního kontrolního hlášení za 1. čtvrtletí 2016, dne 25. dubna 2016. Termín pro podání kontrolního hlášení je totiž stanoven do 25. dne po skončení sledovaného období.
V souvislosti s termínem pro podání kontrolního hlášení upozorňujeme na to, že zde neplatí ustanovení § 250 zákona 280/2009 Sb. daňového řádu o pětidenní liberaci, kdy sankce za pozdní podání se začíná počítat až šestý pracovní den po lhůtě pro podání. V případě, že se s kontrolním hlášením zpozdíte pouze o jediný den, bude vám vyměřena pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení.