Kdy se platí nejvíce na zdravotním pojištění?

Zdravotní pojištění musí být vždy placeno, pouze za státní pojištěnce odvádí zdravotní pojištění stát. To je hlavním důvodem, proč i při nejnižší sazbě u zdravotního pojištění odvádí někteří občané nejvíce na zdravotním pojištění.

Přivýdělek formou vedlejší samostatné výdělečné činnosti

Každoročně stoupá počet důchodců, studentů nebo žen přivydělávajících si samostatnou výdělečnou činností, pro účely placení zdravotního pojištění i sociálního pojištění se jejich činnosti považuje za vedlejší zdroj příjmů. Při nízkém ročním hrubém zisku odvádí tito občané ze svých příjmů pouze zdravotní pojištění, daň z příjmu a sociální pojištění je nulové. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob se uplatní základní sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč a sociální pojištění se u vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí do limitu. Za celý kalendářní rok 2016 je limitem hrubý zisk (příjem - výdaj) 64 813 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

Praktický příklad

Paní Novotná je po celý rok 2016 na rodičovské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek. Během celého roku 2016 si přivydělávala vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Roční příjem bude 92 300 Kč a výdaje uplatní 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Hrubý zisk bude 36 920 Kč (92 300 Kč - (92 300 Kč x 60 %).

•  Vypočtená daň z příjmu fyzických osob je 5 538 Kč (15 % z 36 920 Kč), po uplatnění základní slevy na poplatníka 24 840 Kč je však daň z příjmu 0 Kč.  
•  Hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti je do limitu, a proto se sociální pojištění neplatí. 
•  Sazba zdravotního pojištění pro OSVČ je 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vždy polovina daňového základu. Zdravotní pojištění činí 2 493 Kč (36 920 Kč x 50 % x 13,5 %).
  
  

  Paní Novotná bude platit pouze zdravotní pojištění. Přesto vyplní i daňové přiznání pro finanční úřad a přehled o příjmech a výdajích pro OSSZ.

Příjmy pouze z pasivních příjmů

Někteří občané mají pouze příjmy z pronájmu, kapitálového majetku apod. Pokud je roční daňový základ z pasivních příjmů do 165 600 Kč, tak se z těchto příjmů platí pouze zdravotní pojištění. Do ročního daňového základu 165 600 Kč je daň z příjmu fyzických osob nulová z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka. Z pasivních příjmů se sociální pojištění ani zdravotní pojištění neplatí. Kdo však má pouze pasivní příjmy, ten je v registru zdravotní pojišťovny veden jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a má povinnost platit si sám platit každý měsíc zdravotní pojištění. V roce 2016 je to částka 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč).

Práce na zkrácený úvazek s nízkou mzdou

Zaměstnanec odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % a zaměstnavatel 9 % z hrubé mzdy. Za každého zaměstnance musí zdravotní pojišťovna obdržet na účet minimálně zdravotní pojištění z minimální mzdy. Pokud zaměstnanec pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než je minimální mzda a nesplňuje podmínku státního pojištěnce (není tedy např. důchodce, student), tak musí být dopočteno zdravotní pojištění do minima, které je sraženo zaměstnanci z jeho hrubé mzdy. Minimálně musí zdravotní pojišťovna za zaměstnance (nestátního pojištěnce) obdržet 1 337 Kč.

Praktický příklad

Paní Šťastná pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 8 000 Kč. Paní Šťastná nesplňuje podmínku státního pojištěnce pro placení zdravotního pojištěnce.

•  Na zdravotním pojištění je paní Šťastné sraženo 617 Kč (1 337 Kč - (8 000 Kč x 9 %). 
•  Na sociálním pojištění je paní Šťastné sraženo 520 Kč (8 000 Kč x 6,5 %). 
•  Na dani z příjmu nezaplatí paní Šťastná nic z důvodu uplatnění měsíční slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

Čerpání neplaceného volna

V praxi se z různých osobních důvodů může zaměstnanec domluvit se zaměstnavatelem na čerpání delšího neplaceného volna. V případě např. měsíčního neplaceného volna nemá zaměstnanec žádný zdanitelný příjem, proto se neplatí daň z příjmu fyzických osob ani sociální pojištění. Zdravotní pojištění však placeno být musí. Při čerpání měsíčního neplaceného volna se vypočítává zdravotní pojištění z minimální mzdy a činí 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč). Zaměstnanec si sám zdravotní pojištění platit nemůže, proto v praxi uhradí zdravotní pojištění zaměstnavatel a tuto částka potom požaduje po zaměstnanci.

Žádné příjmy a nesplnění podmínky státního pojištěnce

Občané vyřazeni z evidence na úřadu práce nemající žádné zdanitelné příjmy neplatí daň z příjmu ani sociální pojištění, ale zdravotní pojištění platit musí. Nesplňují totiž podmínku státního pojištěnce pro účely zdravotního pojištění. Jsou vedeni jako OBZP a musí platit za každý měsíc zdravotní pojištění ve výši 1 337 Kč.