Sociální pojištění živnostníků čtyřikrát jinak

Všechny OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) musí každoročně podávat na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) přehled o příjmech a výdajích. Kolik však skutečně zaplatí na sociálním pojištění, to závisí na dosaženém hrubém zisku a na tom, zdali je vykonávána hlavní nebo vedlejší samostatná výdělečná činnosti. I při jedné sazbě sociálního (důchodového) pojištění je vypočtené sociální pojištění v procentním vyjádření z dosaženého hrubého zisku rozdílně vysoké.

1) Nulové pojistné

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nemusí při výpočtu sociálního pojištění za daný rok dodržet minimální vyměřovací základ jako je tomu v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti. Když je hrubý zisk (příjem - výdaj) při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu tak se sociální pojištění vůbec neplatí. Za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit poměrně snižuje. Kdo v praxi nejčastěji splňuje podmínku vedlejší samostatné výdělečné činnosti? Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činnosti, podnikající studenti, důchodci nebo ženy na rodičovské dovolené.

Praktický příklad

Paní Šedá si v důchodu přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Hrubý zisk (příjem - výdaj) za rok 2016 bude 61 400 Kč. Paní Šedá na sociálním pojištění za rok 2016 nezaplatí nic, neboť hrubý zisk (příjem - výdaj) je do limitu. Přehled o příjmech a výdajích však za rok 2016 musí paní Šedá odevzdat.

2) Klesající pojistné

Sociální pojištění se odvádí pouze do maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad maximální vyměřovací základ se sociální pojištění neplatí. OSVČ s nadstandardním ziskem tak odvedou efektivně na sociálním pojištění méně. Za celý rok 2016 se sociální pojištění platí do stropu ve výši 1 296 288 Kč.

Praktický příklad

Živnostník pan Kučera dosáhne za rok 2016 hrubého zisku (příjem - výdaj) ve výši 4 800 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ 2 400 000 Kč (4 800 000 Kč x 50 %) je vyšší než maximální vyměřovací základ. Sociální pojištění se bude počítat z maximálního vyměřovacího základu 1 296 288 Kč. Sociální (důchodové) pojištění za rok 2016 bude tedy 378 517 Kč (1 296 288 Kč x 29,2 %). Skutečná sazba sociálního pojištění je 7,9 % (378 517 Kč: 4 800 000 Kč). Čím vyšší hrubý zisk nad limit, tím je nižší skutečná efektivní sazba sociálního pojištění.

3) 14,6 %

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost odvádí na sociálním (důchodovém) pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Efektivní sazba sociálního (důchodového) pojištění je v těchto případech tedy 14,6 %.

Praktický příklad

Živnostník pan Novotný dosáhne za rok 2016 hrubého zisku ve výši 410 500 Kč. Vyměřovací základ je 205 250 Kč (410 500 Kč x 50 %). Na sociálním (důchodovém) pojištění za rok 2016 zaplatí pan Novotný 59 933 Kč (29,2 % z 205 250 Kč). Skutečná efektivní sazba sociální pojištění je tedy 14,6 % (59 933 Kč: 410 500 Kč).

4) Stoupající pojistné

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí sociální (důchodové) pojištění za rok vypočítat vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Za celý kalendářní rok 2016 je minimální vyměřovací základ 81 024 Kč.

Praktický příklad

Paní Jelínková po celý rok 2016 vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za rok 2016 je pouze 92 600 Kč. Protože je skutečný vyměřovací základ 46 300 Kč (92 600 Kč x 50 %) nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být sociální pojištění vypočteno z minimálního vyměřovacího základu. Sociální pojištění za rok 2016 je tedy 23 660 Kč (29,2 % z 81 024 Kč). Efektivní sazba sociálního pojištění je tedy 25,6 % (23 660 Kč: 92 600 Kč). Pokud by byl skutečný hrubý zisk ještě nižší, tak by byla efektivní sazba pojistného ještě vyšší.