Pracovní úraz: Jaké odškodnění nemajetkové újmy musí zaměstnavatel zajistit pozůstalým?

Zajištění adekvátního odškodnění pozůstalých po zemřelém v důsledku pracovního úrazu by mělo být sociálním zájmem zaměstnavatele. Pozůstalí by měli důsledně zkoumat své práva k získání spravedlivé výše odškodnění utrpěné majetkové a nemajetkové újmy.

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Zákoník práce stanovuje, že jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi (dle zákona o registrovaném partnerství) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší rovněž rodičům zemřelého zaměstnance, pokud žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. Účelem tohoto odškodnění je zmírnění sociálních dopadů újmy na pozůstalé, kteří jsou v nejbližším příbuzenském vztahu se zemřelým. Zákoník práce vymezuje, že soud může výši tohoto odškodnění přiměřeně zvýšit.

Rozpor s novým občanským zákoníkem

Nový občanský zákoník však upustil od takto paušální výše odškodnění nemajetkové újmy u pozůstalých. Částka ve výši 240.000,- Kč nemůže odpovídat adekvátní výši odškodnění nemajetkové újmy u velmi blízkých příbuzných, kteří měli silné citové, rodinné a sociální vazby s pozůstalým. Nový občanský zákoník vychází ze zásady pro odškodnění pozůstalých, že konkrétní výše částky odškodnění odpovídá okolnostem každého případu. Nový občanský zákoník tak výslovně stanovuje, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Více se dočtete: Odškodnění pozůstalých dle nového občanského zákoníku

Jakou hodnotu má lidský život?

K postupu obecných soudů při určování výše náhrady nemajetkové újmy v případě úmrtí osoby blízké se vyjádřil v nedávné době Ústavní soud ve svém nálezu, sp. zn.: I. ÚS 2844/14: „Při určování výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je důležitým aspektem to, aby její výše odrážela obecně sdílené představy o spravedlnosti. V nyní posuzovaném případě vycházel soud prvního stupně při stanovení relutární náhrady zejména ze skutečnosti blízkého vztahu zemřelého s oběma stěžovatelkami, z nečekanosti jeho úmrtí; zásadní skutečnosti pro přiznání náhrady však soud shledal též v okolnostech případu, za kterých došlo k zásahu do práva na soukromí stěžovatelek. Stalo se tak v důsledku hrubého a opakovaného pochybení lékařů prostějovské nemocnice, dosahující intenzity trestného činu. Soud uvedl, že se v daném případě nejednalo pouze o postup non lege artis, nýbrž o opakované hrubé pochybení, které u MUDr. Š. hraničilo až s nedodržením Hippokratovy přísahy. Soud prvního stupně na základě této úvahy dospěl k závěru, že přiměřenými částkami pro náhradu nemajetkové újmy jsou 1 700 000 Kč a 1 000 000 Kč.“

Budete-li řešit obdobnou životní situaci, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých nároků odškodnění a aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.