Úvěr by měl podle návrhu zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností. Poslanci rovněž schválili, že spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů budou rozhodovat výhradně soudy. Vyškrtli možnost jejich řešení u rozhodců, tedy arbitrážemi.
„Regulace trhu ve prospěch zákazníků je důležitá, nicméně spolu s ním by měla jít ruku v ruce výchova k finanční odpovědnosti a finančnímu plánování. Naše praxe v projektu finančního vzdělávání ve školách ukazuje, že děti často kopírují chování svých rodičů a vůbec netuší, proč by se měly chovat k penězům jinak,“ upozornil Jan Lener, ředitel komunikace Broker Consulting.
Předčasné splacení úvěru bude jednodušší
Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na takzvané účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma. „Ministerstvo financí dlouhodobě zastává názor, že splacení úvěru nemá být trestáno,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.
V případě prodlení splátek bude moci poskytovatel celkově naúčtovat podle předlohy penále a smluvní pokuty jen do 50 procent z výše úvěru, nejvýše však 200.000 korun. Snížení procentní výše Sněmovna přijala na návrh rozpočtového výboru, vláda původně navrhovala 70 procent. Zákon bude ohledně smluvních pokut platit i zpětně.
Konec vysokých poplatků při předčasném splacení hypotéky
Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy budou moci lidé zdarma splatit podle schváleného návrhu až čtvrtinu hypotéky, původní předloha předpokládala pětinu. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci budou muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Lidé budou moci navíc splatit jednorázově hypotéku při prodeji nemovitosti. Operaci by mohli provést nejdříve po dvou letech trvání úvěrové smlouvy. Náhrada nákladů by činila procento z předčasně splacené částky, nejvýše však 50.000 korun.
Regulace nebankovních subjektů i mikropůjček
Předloha zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli - nyní jde o více než 60.000 osob. Poskytovatelé budou muset například mít základní kapitál aspoň 20 milionů korun. Předloha taky klade vyšší nároky na odbornost zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů. Regulace se zaměří i na tzv. mikropůjčky, tedy spotřebitelské úvěry do 5.000 Kč.
„Zpřísnění podmínek v oblasti úvěrů vítáme. Pro řadu společností, které vznikly na 'zelené louce' s cílem nepůjčovat, ale spíše lichvařit, by toto zpřísnění mohlo znamenat jejich konečnou. Trh se tím alespoň konsoliduje,“ říká předseda představenstva Benefi Pavel Matoušek.
Kontrolu úvěrových firem by místo České obchodní inspekce měla provádět Česká národní banka, jež taky bude vydávat licence. Centrální banka se bude zabývat i nelegálním poskytováním úvěrů. Firmám a jednotlivcům by za takový prohřešek hrozila až dvacetimilionová pokuta. Zákon u takových úvěrových smluv uvádí, že nepožívají právní ochrany a věřitel by měl nárok jen na jistinu bez úroku a sankcí.
Regulace úvěrů podle věřitelů nezabrání pádům do úvěrových pastí
Lidé, kteří na úvěr nedosáhnou, budou ale prý hledat peníze mimo regulovaný trh u nelegálních poskytovatelů. „Snížení nabídky úvěrů na regulovaném trhu automaticky neznamená snížení počtu předlužených osob nebo exekucí. Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky licencovaných poskytovatelů, budou svoji poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh. V důsledku toho se možná sníží počty uvedené v oficiálních statistikách, rozhodně se však nezlepší reálná situace dlužníků,“ upozornil prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.