Průměrná mzda v České republice se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 1119 korun na 26.480 Kč. Nominální růst tak činil 4,4 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda stoupla o 3,9 procenta. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že meziroční přírůstek průměrné mzdy v nominálním i reálném vyjádření je největší za šest a půl roku. "Zatímco ale tehdy zvedalo mzdovou hladinu také silné propouštění zaměstnanců s nižšími příjmy, nyní jde o skutečné přidávání na mzdách," uvedl.
Zveřejněné údaje za první čtvrtletí tak podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera potvrzují, že růst mezd by měl vzhledem k poklesu nezaměstnanosti pokračovat i letos. Za celý letošní rok tak předpokládá, že mzdy porostou o více než čtyři procenta proti 2,7 procenta v roce 2015. Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala by za celý rok 2016 měly nominální mzdy vzrůst o 3,9 procenta a na konci roku přesáhnout 29.000 korun.
"Mzdy porostou i v dalších čtvrtletích letošního roku. Silný hospodářský růst v předchozích letech vyprázdnil úřady práce a nabídka uchazečů o zaměstnání se neustále snižuje. Růst reálných mezd bude letos zároveň podporovat spotřebu domácností," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Růst mezd by přitom měl podle analytika ČSOB Petra Dufka přesvědčit ČNB, že aktuálně není nutné dále uvolňovat měnové podmínky, tedy znovu oslabit korunu. "Centrální banka pro první čtvrtletí počítala s růstem o čtyři procenta a to znamená, že se její očekávání více než naplnilo," uvedl.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že po delší době mzdy a zaměstnanost rostly rychleji než produktivita práce. Tento parametr cenové konkurenceschopnosti přitom podle něj poslední tři roky setrvale klesal.
Průměrná mzda v České republice vyjádřená v paritě kupní síly dosahuje podle Marka 62 procent průměru EU. "Podobně vysoké jsou mzdy v Maďarsku či Estonsku. Na Slovensku a v Polsku se průměrná mzda pohybuje kolem 65 procent unijního průměru," uvedl. Za celý rok by se podle něj mohla průměrná mzda zvýšit o 4,5 až pět procent.
Rizikem dalšího růstu mezd je ovšem podle Sobíška, že se některé podniky finančně vyčerpají kvůli růstu mezd. "Tato situace může zejména hrozit v odvětví stravování v případě, že vláda přežene své ambice při zvyšování minimální mzdy," upozornil.