Květnová inflace byla letos nejnižší, zlevňoval plyn i některé potraviny

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v květnu klesly o 0,2 procenta po růstu o 0,6 procenta v dubnu. Podle statistiků je to dáno hlavně zlevněním plynu, proti dubnu se snížily také ceny některých potravin a alkoholických nápojů a mírně klesly rovněž ceny oděvů a obuvi. Zdražily pohonné hmoty. „Meziměsíčně ceny nejvíce vzrostly v oddíle doprava z titulu 3,3% růstu cen pohonných hmot. Naopak pokles cen byl zaznamenán v oddíle bydlení z titulu poklesu ceny plynu pro domácnosti o 6,4 % z důvodu zvýšeného konkurenčního boje mezi dodavateli plynu. Po dubnovém růstu opětovně poklesly ceny alkoholických nápojů,“ uvádí Jakub Seidler hlavní ekonom ING Bank N.V. pro ČR.

• Čtěte také: Firmy budou mít nedostatek lidí, nezaměstnanost stále klesá

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 0,1 procenta, zpomalily tak růst z 0,6 procenta v dubnu. Zpomalení růstu spotřebitelských cen bylo podle ČSÚ dáno hlavně menším meziročním zdražením u lihovin a piva než v dubnu a také meziročním zlevněním zemního plynu. Snižovat se začaly ceny vína. Prohloubil se pokles cen u potravin a nealkoholických nápojů, dál zlevňovaly mobilní telefony. Proti loňskému květnu zdražily tabákové výrobky, méně oděvy a výrazněji obuv. Zvýšily se ceny dovolených, pojištění a finančních služeb a také lázeňských pobytů. „Meziročně ceny nejvíce vzrostly u alkoholických nápojů (+3,5 %) a tabákových výrobků (+4,3 %). Tato kategorie tak přispěla k růstu cen 0,4 pb a zabránila tomu, aby inflace poklesla pod nulovou hranici. Ve směru poklesu cen nadále působí meziroční pokles cen potravin, který oproti dubnu zesílil, a stejně tak i pokles cen pohonných hmot. Ty sice v meziměsíčním pohledu vzrostly, meziročně se však stále nacházejí o 12,9 % níže. K poklesu se v květnu přidaly i zmíněné ceny zemního plynu,“ dodává Jakub Seidler.

Proti loňskému květnu ceny zboží úhrnem klesly o 0,8 procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,5 procenta. Ve srovnání s dubnem se ceny zboží úhrnem snížily o 0,4 procenta, služby naopak zdražily o 0,2 procenta.

Deflace nehrozí

„Počtvrté během posledních dvou let se inflace přiblížila na dotek k nule. Riziko nezdravé deflace však tentokrát nehrozí,“ uvedl David Marek z poradenské společnosti Deloitte. Za květnovým poklesem inflace je podle něj doznívání nízkých cen komodit ve světě. Přestože je růst ekonomiky solidní, poptávkové inflační tlaky jsou stále relativně slabé. Nicméně lze očekávat, že spolu se mzdovou inflací se s mírným zpožděním dostaví také inflace v cenách zboží.

„Ceny se stále drží při zemi. I když určité tlaky na jejich zvýšení už v ekonomice vidím. Začíná růst cena pohonných hmot, zdražují nemovitosti a zvyšují se platy. V dohledné době bychom se tak mohli od nuly odlepit a zamířit k cíli ČNB, který je stanoven na dvou procentech. Mohlo by se tomu tak stát v horizontu jednoho až dvou let. Výraznější zrychlení inflace ale letos ještě nepředpokládám,“ dodává Petr Vlasák, hlavní analytik tginvest.cz.

S koncem léta inflace poroste

Inflace sice zamířila těsně do blízkosti nuly, nicméně půjde spíše o krátkou epizodu, která na konci léta skončí. „V inflaci se začnou ve větší míře projevovat rostoucí ceny pohonných hmot a zřejmě postupně vyprchá i efekt levnějších potravin. O co méně bylo vidět zdražení PHM v číslech za květen, o to více ho uvidíme v červnových datech,“ upozorňuje Petr Dufek, analytic ČSOB.

• Nafta v EU ke konci května výrazně zdražila. V Česku jsou ceny stále nezvykle nízké
  
• Analytici: Inflace začne růst koncem léta, ČNB reagovat nemusí
  

Ceny tlačí dolů ceny plynu, přetlak nabídky spotřební elektroniky i boom eshopů

„I když je inflace opět téměř na nule, neznamená to, že by česká ekonomika trpěla nedostatečnou poptávkou ze strany spotřebitelů, která by nutila obchodníky zlevňovat. Měřeno maloobchodními tržbami je spotřebitelský apetit vlastně rekordní a stejně tak na maximu je i spotřeba domácností zjištěná v rámci HDP za první kvartál letošního roku,“ dodává Dufek.

Jestli něco tlačí ceny dolů, tak jsou to vlivy, které stojí „tak trochu“ mimo vliv centrálních bank. „Jde o vývoj cen komodit (aktuálně plynu), přetlak nabídky spotřební elektroniky na světovém trhu a v neposlední řadě konkurence na tuzemském maloobchodním trhu zesílená extrémním boomem internetových obchodů,“ uzavírá Petr Dufek.