Vymáhání výživného: Kdy jsou povinni hradit výživné prarodiče?

14.06.2016 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Vyživovací povinnost vůči dětem se nemusí vztahovat výhradně k rodičům, ale za splnění určitých zákonných podmínek můžou být povinni hradit výživné dítěti i jeho prarodiče. Jaká je zákonná úprava, kdy vzniká povinnost prarodičů a jaká může být výše výživného?

Primárně rodiče jsou povinni plnit vyživovací povinnosti k dítěti, život však není vždy tak jednoduchý a mohou nastat situace, kdy rodiče nemohou poskytovat výživné. Poté vyživovací povinnost přechází na vzdálenější příbuzné, zejména prarodiče dítěte.

Ústavní soud v nedávné době vydal nález, ve kterém se zabýval otázkou posuzování výše výživného pro dítě, jehož rodiče dosahují velmi vysokých příjmů. Jaké hlavní teze vymezil Ústavní soud, se dozvíte: Ústavní soud k určení výživného u rodičů s nadstandardními příjmy

Vyživovací povinnost vůči dítěti

Občanský zákoník stanovuje, že vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Vyživovací povinnost k dítěti nepřechází však pouze na prarodiče matky nebo prarodiče otce, ale na všechny prarodiče, pokud jsou schopni plnit vyživovací povinnost vůči dítěti. Cílem zákonné úpravy, která na první pohled může působit velmi přísně, je ochrana zájmů a potřeb dítěte.

Občanský zákoník stanovuje, že v některých případech, kdy povinná osoba neprokáže své příjmy a neumožní přístup informacím o stavu svého majetku, nastává domněnka příjmu povinného ve výši pětadvacetinásobku částky životního minima: Vymáhání výživného: Zatajování příjmů se může prodražit

Kdy nastupují prarodiče?

Přechod vyživovací povinnosti na prarodiče nastane například za situace, kdy oba rodiče zemřou. Přechod vyživovací povinnosti na prarodiče může nastat i v jiných životních situacích, kdy rodiče nemohou plnit vyživovací povinnost vůči dítěti. Nesmí být však zaměňován pojem „nemohou plnit“ s pojmem „nechtějí plnit“. Pro přechod vyživovací povinnosti na prarodiče tak musí být objektivní důvody a nikoliv subjektivní důvody, kdy například otec dítěte nechce platit výživné.

Při soudním sporu o zvýšení výživného by měly soudy komplexně posuzovat majetkové poměry povinné osoby a řádně provést dokazování k zajištění spravedlivého rozhodnutí: Ústavní soud k posuzování majetkových poměrů při návrhu na zvýšení výživného

Výše výživného

Rozsah takto stanovené vyživovací povinnosti prarodičů vůči dítěti není zákonem přímo stanoven. Lze však předpokládat, že bude spíše nižší, než u vyživovací povinnosti rodičů, jelikož vyživovací povinnost má být rozdělena mezi všechny prarodiče. Budete-li řešit případ vymáhání výživného, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

Autor článku

Zbyněk Drobiš  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 5 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU