Vystoupení Velké Británie z EU by vedlo k přetrhání obchodních vazeb se starým kontinentem, zavřel by se pracovní trh a přeshraniční trh peněz by se zpomalil a zkomplikoval. Prakticky nevyhnutelně by klesla ekonomická aktivita nejen ve Velké Británii, ale také v ostatních evropských zemích. Nejvíce v těch, které jsou na ni ekonomicky nejvíce navázáni: Irsko, Nizozemsko či Lucembursko by patrně trpěli nejvíce. Globální ekonomický růst by dostal tvrdý úder a podle OECD by evropská ekonomika klesla o 1 %. A co hůř, Brexit by mohl vést k debatám o vystoupení z EU i v jiných zemích. Zajisté by se do hry musely vložit centrální banky a uklidňovat situaci, jenže obě největší – ECB i BoJ, už jednou na plné obrátky a rychlý ekonomický šok by patrně neměly sílu zvrátit.
Zajímavé je podívat se, jak kdo by podle nejnovějších průzkumů hlasoval. Pro vystoupení z EU by se aktuálně klonilo 43 % obyvatel. Pro setrvání 42 % a nerozhodnutých je 12 %. Přitom ještě v květnu byl poměr 45 – 40 – 12. Podíl mužů a žen se liší pouze u nerozhodnutých (8 % mužů, 15 % žen), ale rozdíly u různých příjmových a věkových skupin jsou významné. 50 % bohatých a 60 % mladých chce setrvat v EU v porovnání s 38 %, resp. 22 %, kteří mají odmítavé stanovisko.
Takže starší a chudší občané Velké Británie podporují Brexit. Paradoxně ty skupiny, které jsou případným následným ekonomickým propadem nejvíce postižení. Chudí, kteří nemají finanční rezervy, a starší lidí, kteří by si v případě ztráty zaměstnání sháněli něco nového daleko složitěji než mladí, si pod sebou chtějí podřezat větev. Patrně je přesvědčily argumenty populistů, že se zastaví příliv migrantů, přestanou se dotovat úředníci v Bruselu a Británie nebude ve vleku EU. Ano, to by skutečně byly přínosy vystoupení z EU, ale na druhé straně mince jsou náklady s tím spojené. A ty patrně nebyly dostatečně komunikovány nebo jsou zastánci Brexitu záměrně zlehčovány či přímo zatajovány.
Posledních 12 dní před referendem bude nepochybně napínavých. Obě strany budou vytahovat esa z rukávu a je dost možné, že krizový scénář zažehnají až Mezinárodní měnový fond a britská centrální banka, kteří publikují očekávané negativní ekonomické dopady až v posledním týdnu před referendem. O jejich nezávislosti nelze pochybovat, proto bude pro populisty těžké jejich závěry zpochybňovat. Kolem 23.6. bude jistě veselo.
Autor komentáře: Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus