V běžném životě dochází k situacím, kdy není písemně sjednán pracovní poměr, avšak zaměstnanec fakticky začne vykonávat práci pro zaměstnavatele dle vzájemné domluvy a pokynů zaměstnavatele. Zaměstnanec by v takovém případě neměl být zkrácen na svých právech, pokud dojde k pracovnímu úrazu.
Nesmí-li zaměstnanec konat dosavadní práci pro pracovní úraz, pak v některých případech rozvázání pracovního poměru má nárok na odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Kdy vzniká nárok na takto vysoké odstupné, se dozvíte:
Smrtelný úraz na pracovišti
Případ, který v konečném stádiu projednával Ústavní soud, vycházel ze skutkového děje, kdy syn stěžovatelky přijal dne 13. 6. 2011 společně se svým kamarádem nabídku brigády u zaměstnavatele, která byla zprostředkována přes dalšího zaměstnavatele syna stěžovatelky. Podstatou brigády měla být výměna starých střešních plechů za nové. Tito brigádníci se dostavili následující pracovní den ke zprostředkovateli brigády, který zajistil jejich dopravu na stavbu k výkonu práce. Zaměstnavatel nebyl na stavbě přímo přítomen, kdy s brigádníky jednal jako pověřený zástupce syn zaměstnavatele, který vysvětlil brigádníkům práci. Brigádníci se poté přemístili na stavbu. Při výkonu práce však ujel synovi stěžovatelky pod nohama nepřipevněný plech, a tak propadl odkrytou částí střechy na betonovou podlahu, v důsledku čehož zemřel.
Rozdílné rozhodnutí obecných soudů
Stěžovatelka jako matka zemřelého syna následně požádala zaměstnavatele o jednorázové odškodnění pozůstalého rodiče a náhradu nákladů spojených s pohřbem v celkové výši 262.806,- Kč. Vzhledem k neúspěchu mimosoudního jednání, byla stěžovatelka nucena podat žalobu k obecnému soudu.
Soud prvního stupně vyhověl podané žalobě a dospěl k závěru, že mezi zemřelým synem stěžovatelky a zaměstnavatelem vznikl pracovněprávní vztah ve formě faktického pracovního poměru. Soud prvního stupně vycházel zejména z výpovědi stěžovatelky a druhého brigádníka, kdy zahájení prací na střeše stavby předcházela zcela konkrétní domluva se zprostředkovatelem brigády a přímo na místě stavby se synem zaměstnavatele, který brigádníkům práci vysvětlil a předal potřebné nářadí. Odvolací soud však žalobu stěžovatelky zamítl a dovodil, že nedošlo ke vzniku pracovního poměru. Spor byl taktéž projednáván u Nejvyššího soudu, tímto se však nebudeme blíže zabývat pro účely tohoto článku.
Pracovní úraz může zaměstnance vyřadit z pracovního procesu po dobu několika měsíců. Jaké druhy náhrad vymezuje zákoník práce pro poškozeného zaměstnance při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání:
Ústavní soud deklaroval právo na odškodnění
Ústavní soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu pro porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Ústavní soud k problematice odškodnění pracovního úrazu při vzniku faktického pracovního poměru stanovil: „Faktickým pracovním poměrem se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a podle jeho pokynů závislou práci, kritérium „podle pokynů zaměstnavatele“ je však nutno chápat a posuzovat jako znak závislé práce, nikoliv vyžadovat výslovné sdělení jednoznačného pokynu k práci zaměstnanci. Pokud v rámci faktického pracovního poměru dojde i úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní.“
Kompletní znění citovaného nálezu Ústavního soudu naleznete na jeho webových stránkách www.usoud.cz pod spisovou značkou IV. ÚS 3073/15. Budete-li řešit případ odškodnění pracovního úrazu, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu a zjištění, na kterou náhradu máte nárok, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.