Státní starobní důchod závisí nejenom na výdělcích v produktivním životě, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, ale rovněž na získané době pojištění. Občané s vysokou dobou pojištění mohou mít relativně vysoký důchod i při nižších příjmech. Do doby pojištění se počítají odpracované roky plus náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o děti do 4 let věku). Při výpočtu starobního důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2015.
Praktický příkladPaní Nováková odejde v roce 2016 do starobního důchodu. Paní Nováková získá dobu pojištění v rozsahu 45 let. Průměrná měsíční mzda paní Novákové za odpracované roky v současné hodnotě (tzv. osobní vyměřovací základ) je 11 800 Kč. Řádný měsíční starobní důchod paní Novákové bude 10 405 Kč. Hrubý náhradový poměr (měsíční důchod v porovnání s hrubou mzdou před odchodem do důchodu) je 88,2 %.
Paní Dvořáková odejde v roce 2016 rovněž do starobního důchodu. Průměrná měsíční mzda paní Dvořákové 23 600 Kč. Paní Dvořáková však získá dobu pojištění pouze v rozsahu 35 let. Měsíční státní důchod paní Dvořákové bude 10 279 Kč a hrubý náhradový poměr 43,6 %. Přestože měla paní Dvořáková dvojnásobně vysokou mzdu než paní Nováková, tak bude mít nižší důchod z důvodu nízké doby pojištění.
Ke konci března letošního roku činil průměrný měsíční starobní důchod žen 10 351 Kč. Přestože měla paní Nováková po celý produktivní život podprůměrnou mzdu 11 800 Kč v současné hodnotě, tak díky získané vysoké době pojištění v rozsahu 45 let má paní Nováková vyšší měsíční důchod než je průměrný důchod žen.
Kdo má důchod alespoň 10 000 Kč?
V přiložené tabulce máme uvedeny varianty, kdy měsíční státní důchod činí alespoň 10 000 Kč. Na alespoň desetitisícový důchod je možné dosáhnout i s nízkými příjmy v produktivním životě, pokud je získána vysoká doba pojištění. Státní důchod nepodléhá, až na výjimky, žádným daňovým odvodům, proto občanům s nižšími příjmy klesá životní úroveň při odchodu do penze velmi málo, neboť z hrubé mzdy před odchodem do důchodu odváděli daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění.
Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Měsíční starobní důchod |
---|---|---|
14 650 Kč |
40 let |
10 002 Kč |
13 460 Kč |
41 let |
10 001 Kč |
12 350 Kč |
42 let |
10 004 Kč |
11 720 Kč |
43 let |
10 000 Kč |
11 460 Kč |
44 let |
10 004 Kč |
11 200 Kč |
45 let |
10 000 Kč |
Výpočet důchodu v letech 2011 až 2016
Přestože je konstrukce výpočtu důchodu pro lidi s nižšími příjmy výhodná, tak v minulosti byla ještě více. Pan Krejčí odešel do starobního důchodu v lednu 2011, pan Hájek v lednu 2012, pan Novotný v lednu 2013, pan Malý v lednu 2014, pan Černý v lednu 2015 a pan Veselý v lednu 2016. Všichni pánové získali dobu pojištění v rozsahu 42 let a osobní vyměřovací základ měli 11 200 Kč. V posledním sloupečku máme u důchodů přiznaných před rokem 2016 zohledněnu valorizaci v jednotlivých letech, abychom mohli porovnat výši měsíčního důchodu v roce 2016.
Pan | Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Přiznaný důchod | Měsíční důchod v roce 2016 |
---|---|---|---|---|
Krejčí |
11 200 Kč |
42 let |
9 198 Kč |
9 728 Kč |
Hájek |
11 200 Kč |
42 let |
9 263 Kč |
9 639 Kč |
Novotný |
11 200 Kč |
42 let |
9 386 Kč |
9 639 Kč |
Malý |
11 200 Kč |
42 let |
9 396 Kč |
9 609 Kč |
Černý |
11 200 Kč |
42 let |
9 456 Kč |
9 496 Kč |
Veselý |
11 200 Kč |
42 let |
9 496 Kč |
9 496 Kč |
Přestože měl pan Krejčí stejné vstupní údaje pro výpočet starobního důchodu v roce 2011 jako pan Veselý při výpočtu státního důchodu v roce 2016, tak má pan Krejčí měsíční státní důchod v roce 2016 vyšší o 232 Kč. Důvodem je pravidelná každoroční valorizace důchodu, která byla vyšší než zvýšení základní výměry důchodu.