Náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně

Pracovní úraz může zaměstnance vyřadit z pracovního procesu po dobu několika měsíců. Jaké druhy náhrad vymezuje zákoník práce pro poškozeného zaměstnance při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání?
Více se dočtete na: Odškodnění pracovního úrazu u poškozeného zaměstnance

Náhrada ztráty na výdělku pro poškozené zaměstnance

Náhrada ztráty na výdělku je jedním z nejčastěji uplatňovaným nárokem poškozených zaměstnanců při odškodnění pracovního úrazu. Náhradu ztráty na výdělku lze dělit na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. rentu.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu nebo odměny z dohody a plnou výší nemocenského.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.

Povinnost proplácet jednou měsíčně

Výpadek příjmů má přirozeně negativní dopady do sociálního života zaměstnance, a to zejména za situace, kdy utrpěl újmu na zdraví následkem pracovního úrazu. Zaměstnanec tak důvodně očekává, že zaměstnavatel bude poskytovat odškodnění náhrady ztráty na výdělku v pravidelných měsíčních intervalech, aby se mohl plně věnovat svému léčebnému procesu bez obav o své sociální postavení.

Poškozený zaměstnanec má pro svůj požadavek na pravidelné hrazení ztráty na výdělku zákonnou oporu v zákoníku práce. Zákoník práce stanovuje v ustanovení § 271m odst. 2 (dříve § 382 odst. 2), že náhradu za ztrátu na výdělku a náhradu nákladů na výživu pozůstalých je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Problémy z odškodňovací praxe

V odškodňovací praxi pracovních úrazů vznikají problémy, kdy zaměstnavatel odmítá poskytnout odškodnění náhrady ztráty na výdělku např. s odůvodněním, že náhradu vyplatí až po skončení pracovní neschopnosti nebo musí vyčkat pokynu pojišťovny. S ohledem na zákonné ustanovení je tento postup zaměstnavatele neoprávněný.

Budete-li řešit případ odškodnění pracovního úrazu, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.