Průmyslovou výrobu táhli tradičně výrobci automobilů, jimž produkce stoupla o pětinu (21,4 procenta). K růstu ale po delší pauze přispěli i výrobci elektřiny, plynu a tepla, kterým produkce po předchozím útlumu stoupla meziročně o desetinu. Dařit se přestalo výrobcům ostatních dopravních prostředků a zařízení, v útlumu zůstávají chemičky a těžaři. Výrobcům se nadále daří získávat nové zakázky. Meziročně vzrostly o 13,5 procenta, přičemž se zvýšily zejména v zahraničí.
Podle analytiků květnové výsledky průmyslu sice potvrzují solidní kondici české ekonomiky, růst byl však po odečtení vlivu počtu pracovních dní nevýrazný. Vývoj v dalších měsících je podle nich i s ohledem na nové objednávky a důsledky brexitu nejistý.
Maloobchodní tržby bez aut v květnu zrychlily meziroční růst na 7,5 procenta z dubnových 4,9 procenta. Vyšší byl zejména prodej nepotravinářského zboží a pokračoval dvojciferný růst tržeb internetových obchodů, tentokrát o čtvrtinu. Podle analytiků chuť lidí utrácet podporuje rostoucí zaměstnanost a zvyšování platů. I v tržbách se ale projevil vyšší počet pracovních dní, podle ekonomů tempo růstu tržeb v letošním roce zvolna zpomaluje.
Stavebnictví v květnu zpomalilo meziroční pokles na 4,3 procenta po dubnovém snížení o 13,7 procenta. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb, bylo ale zahájeno a dokončeno více bytů a stavební úřady vydaly více stavebních povolení. Analytik Roklenu Lukáš Kovanda stavebnictví označil za \"nemocného muže české ekonomiky\". Podle ekonomů stavebnictví klesá hlavně kvůli vysoké srovnávací základně z loňského roku, kdy Česko dočerpávalo evropské peníze z programového období 2007 - 2013. Dalšími důvody poklesu jsou nutnost nového posudku vlivů velkých dopravních staveb na životní prostředí (EIA) a špatná stavební legislativa.