Řádný důchod při nízké mzdě nebo předčasný důchod?

Zjednodušeně můžeme říci, že výše státního důchodu závisí na příjmech v produktivním věku a získané době pojištění. Při práci až do dosažení důchodového věku se získá vyšší doba pojištění, ale současně se z důvodu práce za nízkou mzdu v posledních letech sníží osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě). Pokud se volí předčasný důchod, tak se získá nižší doba pojištění, nedojde však k poklesu osobního vyměřovacího základu, ale ještě u předčasného důchodu dochází ke krácení za předčasnost.

•  Z výše uvedených důvodů je s ohledem na měsíční výši státního důchodu vhodné pracovat až do dosažení řádného důchodového věku, a to i za cenu výrazně nižší hrubé mzdy. Krácení u předčasného důchodu je značné. Vše si ukážeme na názorném příkladu.

Praktický příklad

Pan Jelínek odejde v roce 2016 do řádného starobního důchodu. Osobní vyměřovací základ se bude počítat z příjmů v letech 1986 až 2015. V letech 1986 až 2012 měl pan Jelínek roční vyměřovací základy v současné hodnotě na úrovni 360 000 Kč (tedy 30 000 Kč hrubého měsíčně). V letech 2013 až 2015 měl pan Jelínek roční vyměřovací základy v současné hodnotě na úrovni 120 000 Kč (tedy 10 000 Kč hrubého měsíčně). Pan Jelínek získal dobu pojištění v rozsahu 43 let.

•  Osobní vyměřovací základ pana Jelínka bude při započítání všech příjmů v letech 1986 až 2015 ve výši 27 983 Kč. Z důvodu práce po dobu tří let za nízkou mzdu poklesne osobní vyměřovací základ méně, než by se na první pohled zdálo, neboť při výpočtu důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy za 30 let. 
•  Měsíční řádný starobní důchod pana Jelínka při výši osobního vyměřovacího základu 27 983 Kč a získané době pojištění v rozsahu 43 let bude dle legislativy roku 2016 činit 12 805 Kč. 
•  V případě, že by pan Jelínek měl osobní vyměřovací základ 30 000 Kč a získal dobu pojištění 43 let, tedy pracoval za stejně vysokou mzdu až do dosažení důchodového věku a nedošlo ke snížení jeho mzdy, potom by měl měsíční důchod 13 144 Kč. Práce za 10 tisíc Kč v současné hodnotě poslední tři roky tedy znamená v případě pana Jelínka snížení důchodu o 339 Kč (13 144 Kč - 12 805 Kč).

Pan Hájek odejde v roce 2016 do předčasného důchodu o 1 078 dní dříve (o necelé tři roky z důvodu nižšího krácení za předčasnost, které se provádí za každých 90 kalendářních dní). Osobní vyměřovací základ pana Hájka bude 30 000 Kč a pan Hájek získá dobu pojištění v rozsahu 40 let.

•  Měsíční předčasný důchod pana Hájka (odchod do předčasného důchodu dříve o 1 078 dní před dosažením řádného důchodového věku) při výši osobního vyměřovacího základu 30 000 Kč a získané době pojištění bude 10 008 Kč.

Přestože bude pan Jelínek tři roky před dosažením řádného důchodového věku pracovat za nízkou mzdu, tak bude mít měsíční důchod vyšší o 2 797 Kč (12 805 Kč - 10 008 Kč) než pan Hájek, který měl rovněž nabídku pracovat za nižší mzdu, ale zvolil odchod do předčasného důchodu dříve o 1 078 dní před dosažením řádného důchodového věku. S ohledem na měsíční výši státního důchodu je lepší pracovat i za nižší mzdu v předdůchodovém věku než odejít do předčasného důchodu.

Evidence na úřadu práce

V případě ztráty zaměstnání v předdůchodovém věku je lepší odejít do předčasného důchodu až po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti. Občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu 11 měsíců. Doba pobírání podpory v nezaměstnanosti se totiž hodnotí do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu. Z důvodu čerpání podpory v nezaměstnanosti se následně odejde do předčasného důchodu později a sníží se tak krácení za předčasnost.