Nemocenská z dohod a po skončení zaměstnání

Nemocenská se vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti, v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem. Nemocensky pojištěni jsou zaměstnanci již od prvního dne, pro nárok na nemocenskou není potřeba splnit podmínku potřebné doby pojištění jako je tomu v případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou). Na nemocenskou vzniká nárok pouze z příjmu zakládajícímu účast na nemocenském pojištění.

Brigády a nemocenská

V letních měsících je nejvíce pracovních možností, mnozí studenti si tedy přivydělávají různými brigádami. Zpravidla na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Při práci na dohody však vzniká nárok na případnou nemocenskou pouze v případě, že je odměna nad limit.

•  Z dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění, pokud je měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Když se z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění, potom nevzniká nárok na nemocenskou. V měsících, kdy je měsíční odměna 10 001 Kč a více, vzniká nárok na nemocenskou. 
•  Z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění, když je měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti 2 499 Kč a méně. Pouze v měsících, kdy je měsíční odměna 2 500 Kč a více, je zaměstnanec nemocensky pojištěn.

Praktický příklad

Student Novák pracuje od června pro zaměstnavatele AB na dvě dohody o provedení práce. Každá dohoda je na jinou činnost. Měsíční odměna z každé dohody je 8 500 Kč. Student Novák je nemocensky pojištěn, protože pro účely placení sociálního pojištění se měsíční odměny z dohod o provedení práce u stejného zaměstnavatele sčítají. Studentu Novákovi je z měsíčních dohod odvedeno sociální pojištění, protože souhrnná odměna je nad limit, a v případě pracovní neschopnosti by měl nárok na nemocenskou.

Sedmidenní ochranná lhůta

V případě nástupu na nemocenskou v 7denní ochranné lhůtě po skončení zaměstnání je možné pobírat od 15. dne pracovní neschopnosti nemocenskou, přestože již pracovní poměr netrvá. Ochranná lhůta však např. neplyne z pojištění činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. V případě nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě je potřeba předat posledními zaměstnavateli "žádost o nemocenskou", kterou následně bude vyplácet místně příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení).

Důchodci a nemocenská

Mnozí starobní důchodci pracují i po dosažení řádného důchodového věku. Zaměstnavatelé jsou rádi, že mohou využít jejich zkušeností. V praxi pracují starobní důchodci často na zkrácený úvazek. Oproti práci na plný úvazek je hrubá mzda u zkráceného úvazku nižší, ale z hrubé mzdy se odvádí sociální pojištění, a proto i při práci na zkrácený úvazek vzniká nárok na nemocenskou. U starobních důchodců je však omezení týkající se nároku na nemocenskou. Starobnímu důchodci náleží nemocenská nejvýše v rozsahu 70 kalendářních dní a když je podpůrčí doba vyčerpána v jednom roce, tak nevzniká nárok na výplatu nemocenské od 1. ledna následujícího roku. Dále mají starobní důchodci nárok na nemocenskou pouze za dobu trvání pracovního poměru.

Praktický příklad

Starobní důchodce pan Malý pracoval i v řádném starobním důchodu. Pan Malý pobíral tedy současně mzdu i důchod. Pracovní poměr skončil panu Malému 30. června 2016. Dne 4. července pan Malý onemocní. Přestože pan Malý onemocní pár dní po skončení zaměstnání, tak nemá pan Malý nárok na nemocenskou. Starobní důchodci mohou pobírat nemocenskou pouze po dobu trvání pracovního poměru a ten panu Malému skončil.