Edvard Sequens ze sdružení Calla, který postup státu dlouhodobě kritizuje, se domnívá, že ministerstvo představí návrh zákona o posílení práv obcí. Tomu skončilo připomínkové řízení a v červenci by se podle legislativního plánu měl do mezirezortního řízení dostat jeho věcný záměr.
\"Chceme najít takové řešení, abychom se dostali dopředu rychleji a abychom eliminovali časové ztráty, které vznikly v souvislosti s tím, že se dohadujeme o stanovování průzkumných území s obcemi nebo nevládními organizacemi,\" uvedl Slovák. MPO dnes nechtělo na dotaz ČTK obsah páteční tiskové konference komentovat.
Návrh zákona navrhla pracovní skupina pro dialog už v loni v srpnu, v září ho schválila Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii. \"Od té doby marně čekáme, kdy ho konečně MPO se SÚRAO dá do vlády,\" poznamenal Sequens. Kvůli blížícím se volbám už nezbývá mnoho času, paragrafové znění zákona by se nemuselo stihnout vůbec.
Průzkum se má týkat lokality Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, u Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, Čihadlu na Jindřichohradecku, na Kraví hoře na Žďársku, v Hrádku na Jihlavsku a v Horce pod Velkým Meziříčím. Tato místa byla vyhledána kvůli vhodným geologickým podmínkám. Zatím ale nebyla vybrána firma, která by průzkum provedla. V červnu zástupci obcí v lokalitě Kraví hora na Žďársku uvedli, že se průzkumu pro hlubinné úložiště jaderného odpadu většinou nebrání.
Žádost o stanovení první fáze průzkumu podala správa v roce 2013. Loni ministerstvo životního prostředí schválilo žádosti na všech lokalitách. Některé obce a občanská sdružení však proti rozhodnutí podaly žalobu, kterou nyní řeší soudy. Protestující kritizují stát, že postupuje nekoncepčně a nerespektuje názor obyvatel v obcích ohrožených výstavbou úložiště. Žaloby ale průzkum zastavit nemohou.
Na základě geologických průzkumů by měl být počet lokalit zúžen na čtyři; finální lokalitu by SÚRAO mělo vybrat do roku 2025. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065.