Úřady budou moci promíjet pokuty u kontrolních hlášení k DPH

Možnost prominutí sankce se bude podle novely týkat pokut v pevné výši 10.000, 30.000 a 50.000 korun v případě, že firma nepodala kontrolní hlášení z ospravedlnitelných důvodů. Plátce bude muset finanční úřad požádat o prominutí postihu do tří měsíců od nabytí právní moci platebního výměru.

Žádost nebudou moci podávat podnikatelé, kteří v posledních třech letech porušili závažným způsobem daňové nebo účetní předpisy. Naopak firmy se budou moci domáhat i zrušení postihů, které dostaly kvůli kontrolním hlášením už dřív.

Nejnižší tisícikorunová pokuta, která hrozí za opožděné podání kontrolního hlášení bez výzvy úřadu, bude podnikatelům podle předlohy odpuštěna automaticky. Ovšem pouze v případě, že prodlení při podání hlášení bylo v daném kalendářním roce poprvé. I tato úprava bude mít zpětnou účinnost.

Sankci 10.000 korun musejí zaplatit podnikatelé za pozdní dodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě na základě výzvy úřadu. Pokuta 30.000 korun hrozí plátcům, kteří nevyhověli výzvě úřadu na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů v hlášení. Postih 50.000 korun hrozí firmě, která by kontrolní hlášení nepodala ani v náhradní lhůtě.

Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba 500.000 poplatníků. Existuje i pokuta 500.000 korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

Kontrolní hlášení k DPH účinné od letoška jsou jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u daně z přidané hodnoty. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. Pro čtvrtletní plátce byl první termín 25. dubna. Do té doby přišlo Finanční správě celkem včetně měsíčních plátců kontrolní hlášení od 421.000 plátců daně z přidané hodnoty.