V paritě kupní síly měny představoval turecký hrubý domácí produkt loni pouze 1,4 procenta výkonu světové ekonomiky. Vzhledem ke specifičnosti a izolovanosti situace nejde podle Kovandy o systémovou událost s potenciálem dominového efektu.
\"Pokud se tedy pokus o puč, byť neúspěšný, nestane roznětkou nějakého dalšího vyhrocení situace, trhy budou sledovat střednědobý a dlouhodobý vývoj v zemi. Nicméně pokud prezident Recep Tayyip Erdogan využije pokus o puč jako záminku k dalším krokům vstříc autoritářství, trhy budou reagovat negativně a dojde k dalšímu oslabování liry a k celkovému zhoršování zdraví turecké ekonomiky,\" upozornil Kovanda.
Pokud Erdogan pokus o převrat ustojí, čemuž zatím vše napovídá, upevní svoji moc a získá záminku pro rozsáhlé čistky v armádě. Ta přitom představuje brzdu islamizačních tendencí v zemi. Tyto tendence trhy vnímají podle Kovandy nepříznivě, o čemž svědčí propad turecké liry vůči americkému dolaru. Ten nastal zvláště od poloviny roku 2013 do loňského září. Turecká měna se v té době propadla z hodnot kolem 1,8 liry za dolar na úrovně přesahující tři liry za dolar.
Kovanda připomněl, že v letech 2013 až 2014 ustal do té doby nadmíru příznivý vývoj turecké ekonomiky. O tom svědčí i pokles Erdoganovy popularity. V letech 2003 až 2014 byl premiérem Turecka, od srpna 2014 mu vládne coby prezident. Ještě v roce 2012 za ním stálo 70 procent národa, nyní už méně než 40 procent.
Erdogan se však těší přízni z řad chudšího, venkovského obyvatelstva, které nečerpá takřka žádné výhody z globalizace. \"Městské, sekulární obyvatelstvo si, podobně jako trhy a armáda, uvědomuje, že Erdoganovy autoritářské ambice mohou zemi postupně stále více izolovat od ekonomicky vyspělého světa,\" uzavřel analytik.
fd jpt