Ve všech vyspělých zemích světa, kde je minimální mzda stanovena legislativou, což je v naprosté většině členských zemích EU, ale i např. v USA, Kanadě, Japonsku nebo Austrálii, dochází k pravidelnému zvyšování minimální mzdy, aby její výše odpovídala v určitém poměru průměrné mzdě a plnila dobře svoji motivační funkci. Zaměstnanci pracující za minimální mzdu musí mít dostatečně vyšší životní úroveň než občané odkázáni na sociální dávky, i dojíždění za prací se musí vyplatit.
Od nastavení minimální mzdy v Česku se odvíjí několik důležitých mzdových a daňových parametrů. V roce 2016 činí minimální měsíční mzda 9 900 Kč, na zkrácený úvazek je možné mít nižší měsíční mzdu. Podívejme se na pět vybraných finančních dopadů, pokud by došlo ke zvýšení minimální mzdy o 11 000 Kč a ostatní daňové parametry zůstaly nezměněny.
1) 830 Kč
V případě zvýšení minimální mzdy o 1 100 Kč by stoupla čistá měsíční mzda bezdětného zaměstnance pracujícího za minimální mzdu o 830 Kč. Při mzdě 9 900 Kč obdrží bezdětný zaměstnanec na svůj bankovní účet 8 810 Kč (446 Kč zaplatí na zdravotním pojištění, 644 Kč na sociálním pojištění a na dani z příjmu nezaplatí nic). Při mzdě 11 000 Kč obdrží bezdětný zaměstnanec na svůj bankovní účet 9 640 Kč (495 Kč zaplatí na zdravotním pojištění, 715 Kč na sociálním pojištění a 150 Kč na dani z příjmu fyzických osob).
2) 1 474 Kč
Zaměstnavateli by stouply přímé mzdové náklady při zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč u zaměstnanec pracujícího za minimální mzdu o 1 474 Kč. Zaměstnavatelé mimo hrubou mzdu odvádí za zaměstnance ještě povinné sociální pojištění a zdravotní pojištění. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatelé 25 % a na zdravotním pojištění 9 %, souhrnně tedy 34 %. Mzdové náklady zaměstnavatele za zaměstnance pracujícího za 9 900 Kč činí tedy 13 266 Kč (hrubá mzda 9 900 Kč + sociální pojištění 2 475 Kč + zdravotní pojištění 891 Kč). Mzdové náklady u hrubé mzdy 11 000 Kč jsou 14 740 Kč (hrubá mzda 11 000 Kč + sociální pojištění 2 750 Kč + zdravotní pojištění 990 Kč).
3) 1 485 Kč
Kdo není pro účely placení zdravotního pojištění zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou nebo státním pojištěncem (např. důchodci, studenti, ženy na rodičovské dovolené), ten je automaticky považován za osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP). Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si přitom musí samy platit zdravotní pojištění, a to ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2016 musí tedy všechny OBZP platit do 8. dne následujícího měsíce 1 337 Kč (13,5 % z 9 900 Kč). Při zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč by všechny OBZP platily na zdravotním pojištění 1 485 (13,5 % z 11 000 Kč).
4) 66 000 Kč
Vždy jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění na děti. V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob, tak vzniká nárok na daňový bonus. V roce 2016 je možné roční daňový bonus uplatnit pouze, když je roční rozhodný příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku a pronájmu (u pronájmu nesmí výdaje překročit příjmy) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 59 400 Kč (6 x 9 900 Kč). Při zvýšení minimální měsíční mzdy na 11 000 Kč by bylo nutné mít rozhodný příjem alespoň 66 000 Kč (6 x 11 000 Kč).
5) 396 000 Kč
Od daně z příjmu jsou v roce 2016 osvobozeny příjmy získané ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění a důchodového pojištění do částky ve výši 36násobku minimální mzdy, tedy do částky 356 400 Kč (36 x 9 900 Kč). Při zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč by se zvýšil limit na 396 000 Kč (36 x 11 000 Kč). V praxi by toto opatření znamenalo, že zdanění by podléhaly měsíční důchody pouze nad 33 000 Kč (396 000 Kč: 12 měsíců). Měsíční důchod nad 33 000 Kč se přitom pobírá výjimečně.