Ekonomika podle ČNB letos poroste více, intervence pokračují

V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,3 procenta a v roce 2017 o 3,4 procenta. V roce 2018 by podle odhadů měla ekonomika růst o tři procenta.

Bankovní rada ČNB, která dnes zasedala poprvé pod vedením nového guvernéra Jiřího Rusnoka, také zopakovala, že považuje za pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Samotná nová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.

Zároveň Rusnok zopakoval, že centrální banka je i nadále připravena ještě více oslabit korunu, pokud by měla systematicky klesat inflační očekávání projevující se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.

\"Zatímco v původním složení bankovní rady by byl kurzový závazek s velkou pravděpodobností již prodloužen až do konce příštího roku z titulu vyšších rizik v zahraničí, nové vedení ČNB s dalším oddalováním kurzového závazku vyčkává, aby si tak neomezovalo svůj další manévrovací prostor,\" uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

ČNB také ponechala odhad vývoje inflace ve třetím čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta. Pro čtvrté čtvrtletí roku 2017 ovšem očekává vyšší inflaci na 2,4 procenta, v předchozí prognóze odhadovala 2,3 procenta.

Rada dnes podle Rusnoka nediskutovala o možném zavedení záporných sazeb. \"Prognóza dnes vyznívá pro nás dost komfortně a bezproblémově. Ukazuje trend, že bez našich dalších zásahů se na horizontu měnové politiky komfortně dostáváme k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Situace tak nahrává tomu, že bychom nemuseli o tomto nestandardním kroku uvažovat,\" uvedl Rusnok.

Dnešní zasedání rady o nastavení měnové politiky bylo prvním, kterého se vedle Rusnoka ve funkci guvernéra zúčastnili noví členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Funkcí se všichni ujali 1. července.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního května intervenovala za zhruba 546 miliard korun.