Firmy zavádí technologie na šetření vody, stát jim moc nepomáhá

V budovách a kancelářích se podle předsedkyně platformy Pavlíny Kalousové ujímá spotřeba a recyklace takzvané šedé vody a další úsporná opatření. Spotřebu vody firmy začínají sledovat už i u produktů, které využívají, například u ekologicky šetrného papíru.

Kalousová ale upozorňuje na nekoncepční přístup státu. Firmy jsou podle ní zatěžovány administrativou, například v reportingu, kde data nejsou následně efektivně využívána. Stěžují si na nedostatečné informace a nepředvídatelné podmínky. \"Stejně jako v jiných oblastech, tak i v této pak praxe firem předbíhá koncepce státu,\" řekla ČTK Kalousová.

To potvrdil ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Mark Rieder. \"Myslím, že to stát vůbec nepodporuje. Firmy samy o sobě si snaží snižovat náklady, a to je jejich hlavní hnací motor, což je vlastně úplně nejlepší,\" konstatoval. Platforma Byznys pro společnost iniciovala v roce 2014 prohlášení, v němž se firmy zavázaly k odpovědnému nakládání s vodou. Podepsal to například Heineken, ČEZ, Škoda AUTO, Hochtief, Skanska a Plzeňský Prazdroj.

Společnosti se snaží spotřebu vody snižovat dlouhodobě. \"V roce 2011 byla ještě 3,9 hl / hl piva, v roce 2015 už pouze 3,3 hl / hl,\" řekla ČTK mluvčí Heinekenu ČR Jana Pikardová. Podle ní by firmy uvítaly větší finanční angažovanost státu zejména v projektech, ve kterých spolupracují i přilehlé firmy či města.

Svou spotřebu pak snížil i například ČEZ, oproti roku 2001 měl loni 56,1procentní úsporu pitné vody. Loni tak spotřeboval u klasických a jaderných elektráren 639,3 tisíc metrů krychlových pitné vody. Potřebuje i méně povrchové vody na chlazení elektráren. Loni jí využil 150,6 milionu metrů krychlových, například v roce 2012 ještě 185,6 milionu metrů krychlových. Na jaderné elektrárny má sucho podle mluvčího ČEZ Martina Schreiera malý vliv. Nedostatek vody se ale projeví u snížení výroby energie u vodních elektráren. Například u loňského sucha měly malé vodní elektrárny 50procentní výrobu oproti dlouhodobému průměru.

V Česku zatím neexistuje systém, který by řídil kroky státu, krajů a obcí, pokud by byla krize kvůli nedostatku vody. Teprve letos se do analýzy potenciálních hrozeb dostalo dlouhodobé sucho. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje plán pro zvládání sucha. \"To je dokument podrobných kroků, které bude třeba udělat, když nastane sucho v jakékoliv podobě,\" uvedl ministr Richard Brabec (ANO). Systém řízení sucha má obsahovat i novela vodního zákona, kterou chystá ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). V pondělí zveřejní, jak plánuje lépe hospodařit s vodou, která spadne na území ČR.

Z ankety ČTK vyplývá, že slezské hutní podniky ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Třinecké železárny (TŽ) připravily krizové plány nakládání s vodou. Valašskomeziříčská chemička DEZA chce kvůli hrozícímu nedostatku vody vybudovat novou lagunu o kapacitě 18.000 metrů krychlových. Skanska, stavební a developerská skupina, se aktuálně rozhodla pro sledování Vodní stopy ve vybraných betonárnách, uvedl vedoucí oddělení Udržitelný rozvoj Karel Fronk. Cílem je zvýšit recyklaci a opětovné využívání vody.