Jak na společnost bez právní subjektivity?

V praxi zakládají společnost bez právní subjektivity OSVČ za účelem zvýšení svých zisků a získání nových zakázek. Podívejme se na založení společnosti bez právní subjektivity optikou šesti důležitých bodů.

1) Detailní smlouva je výhodou

Osoby samostatně výdělečně činné zakládající společnost bez právní subjektivity by vždy měly věnovat příslušné smlouvě náležitou pozornost a všechny důležité aspekty fungování spolupráce do smlouvy zahrnout. V občanském zákoníku, konkrétně v § 2716 a následujících, jsou upraveny základní ustanovení společnosti, práva a povinnosti společníků navzájem, správa společnosti, práva a povinnosti společníků k třetím osobám, zánik členství a zánik společnosti.

2) Všechny OSVČ řeší daňové povinnosti individuálně

Osoby samostatně výdělečně činné, které založily společnost, nemohou počítat s tím, že veškeré daňové záležitosti budou řešeny společně. Příjmy a výdaje za celý rok se rozdělují v souladu se smlouvou na jednotlivé členy a každý člen si následně sám podává za celý kalendářní rok daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a přehled o příjmech a výdajích u příslušné zdravotní pojišťovny.

3) Bez ujednání se příjmy a výdaje rozdělují rovným dílem

Pokud se jednotliví živnostníci ve smlouvě o založení společnosti nedohodli jinak, tak se příjmy a výdaje mezi jednotlivé členy společnosti rozdělují rovným dílem. Společníci vykonávají činnost pro společnost osobně a nejsou oprávněni členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit.

4) Paušál není možné uplatnit vždy

V praxi mnohé OSVČ rády využívají pro stanovení výdajů paušál. Členové společnosti bez právní subjektivity mohou stanovit výdaje paušálem pro výpočet daňového základu, který je základním vstupním údajem pro výpočet daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění a zdravotní pojištění, pouze v případě, že jsou příjmy i výdaje rozděleny mezi jednotlivé členy ve stejném poměru. Jestliže jsou příjmy rozděleny v jiném poměru mezi jednotlivé členy než výdaje, potom nelze výdajový paušál využít.

5) Různý způsob výpočtu daňového základu

Jestliže jsou např. příjmy i výdaje rozděleny mezi tři členy společnosti např. v poměru 40 : 30 : 30, potom mohou všichni tři členové uplatnit výdajový paušál. Není to však povinností. V praxi tak může některý člen společnosti uplatnit skutečné výdaje a jiný člen uplatnit výdajový paušál.

6) Povinnost vedení účetnictví pro ostatní členy

V případě, že jeden z členů společnosti bez právní subjektivity vede účetnictví, potom musí povinně vést účetnictví i ostatní členové společnosti. Povinnost vést účetnictví vzniká od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly společníky sdruženými ve společnosti nebo se některý ze společníků sdružených ve společnosti stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti.